Německé Židy rozhořčil "rozhovor u komína". Kritizují fotbalisty kvůli návštěvě Osvětimi

Prezident Ústřední rady Židů v Německu Dieter Graumann ostře kritizoval Německý fotbalový svaz a reprezentaci za způsob, jakým před Eurem uctily památku obětí nacistického koncentračního tábora v polské Osvětimi.

Výpravu složenou pouze ze tří hráčů označil za promarněnou šanci a diskuzi, která jí předcházela, nazval "kolosálním projevem bezcitnosti a nevkusu".

"Kdyby přijelo celé národní mužstvo, oslovilo by to stovky tisíc mladých lidí, více než tisíce vzpomínkových projevů," prohlásil Graumann na jednání ústřední rady v Hamburku.

Za příklad dal německé reprezentaci národní tým Anglie, který se do Osvětimi podle něj chystá celý.

Na místo, kde nacisté za druhé světové války povraždili přes milion lidí, převážně Židů, v pátek zavítal kapitán Philipp Lahm spolu s útočníky Miroslavem Klosem a Lukasem Podolským, kteří mají polské kořeny.

Doprovázeli je funkcionáři německého svazu, trenér Joachim Löw a manažer reprezentace Oliver Bierhoff. Ten omezenou delegaci zdůvodnil tím, že z této pietní návštěvy nechtějí Němci dělat "promoakci".

Graumannova kritika částečně zastínila dnešní odjezd německé reprezentace do dějiště šampionátu. Oficiálně ji nikdo z představitelů německého svazu ani národního týmu komentovat nechtěl.

Fotbalisté nechápou

Podle serveru stern.de ale jeho slova vyvolala u fotbalových činovníků nechápavé kroucení hlavami. Graumanna prý předem informovali o podobě návštěvy, která jinak měla v německých médiích velmi pozitivní odezvu.

Byl to právě prezident židovské rady, kdo německé fotbalisty v březnu vyzval, aby u příležitosti mistrovství Evropy v Polsku a na Ukrajině návštěvou osvětimského vyhlazovacího tábora "projevili historickou odpovědnost".

Bierhoff tehdy reagoval prohlášením, že reprezentace se tématu obětí holocaustu s hráči nějak chopí, nebylo ale rozhodnuto jak. "Může to být rozhovor u krbu nebo přednáška," řekl tehdy manažer německého výběru.

Německý výraz pro povídání u krbu zní Kamingespräch, tedy doslova rozhovor u komína. Použití tohoto termínu v souvislosti s Osvětimí kritizoval Graumann jako "kolosálně bezcitné a nevkusné".

"Vždyť v Osvětimi byli lidé, například moji prarodiče, zplynováni, spáleni a prohnáni komínem," ohradil se proti vyjádření Bierhoffa.