Nejrozsáhlejší německou výstavou děl renesančního mistra Albrechta Dürera za posledních 40 let si bavorský Norimberk připomíná svého nejslavnějšího rodáka.

Ten patří k jednomu z hlavních turistických lákadel města, kde návštěvník jen stěží nenarazí na místo spojené s působením uměleckého velikána nebo alespoň na upomínkové předměty.

Apokalypsa i kožich

"Raný Dürer" se nazývá expozice norimberského Germánského národního muzea, které pro ni shromáždilo téměř 200 originálních děl slavného malíře a grafika, jeho vzorů, žáků a současníků. Od samotného Dürera pochází 120 prací, které vytvořil v letech 1484 až 1505.

Nechybí mezi nimi jeho nejznámější obrazy jako Uctívání krále, které zapůjčila florentská galerie Uffizi, série 14 výjevů z apokalypsy, ani jeho asi nejproslulejší autoportrét nazvaný V kožešinovém kabátu.

V jeho případě se však jedná o reprodukci, neboť originál odmítli kurátoři mnichovské Staré Pinakotéky kvůli jeho špatnému stavu do Norimberku převézt. Celkem Germánskému národnímu muzeu svá díla zapůjčilo 51 světových galerií a muzeí. K vidění tam budou do 2. září.

Renesanční popstar

Výstava podle tvůrců ukazuje, jak se "německý Leonardo da Vinci" ještě za svého života proměnil ze syna zlatníka v jednoho z nejuznávanějších renesančních umělců Evropy, který se ve své době těšil velké přízni bohatých a mocných. Německý tisk ho dokonce neváhal nazvat "popstar renesance".

Hvězdnému statusu odpovídaly i jeho příjmy. "Když v roce 1528 umřel, byl to velmi bohatý muž - na dnešní poměry," tvrdí koordinátor projektu Thomas Eser. Dürer podle něj nashromáždil jmění okolo 6000 guldenů, což nyní odpovídá asi šesti milionům eur, tedy v přepočtu více než 150 milionům korun.

"Dürer byl hodně drahý," vysvětlil původ této sumy. Za obraz normálních rozměrů podle Esera požadoval částku, která by se dnes pohybovala v řádu desetitisíců eur, u velké malby musel prý zájemce ještě jednu nulu přidat. Jak názorně upozorňuje jedna z interaktivních expozic, velká oltářní malba od Dürera stála stejně jako dům v Norimberku.

Odborníci soudí, že si tuto exkluzivitu mohl díky svému talentu a dovednostem dovolit, což podle nich dokazuje i nynější výstava. Ta kromě maleb představuje kresby, akvarely, mědirytiny, dřevořezy či knižní tisky.

"Dürer nenudí, protože vždycky pracoval s velkou zručností, bez zábran a neobyčejně precizně," míní kurátor Daniel Hess, podle něhož Dürerovy obrazy působí velmi živě. Výstava se také okamžitě od svého zahájení stala obrovským magnetem a čekají se na ni dlouhé fronty.

Nacisti a igráčci

V bavorském městě ležícím asi hodinu jízdy od českých hranic se malíř v roce 1471 narodil a v nedožitých 57 letech tam i zemřel. Dodnes zde stojí roubený dům, v němž od roku 1509 žil a tvořil, a bývalý hostinec, do kterého chodil. V Norimberku nechybí Dürerova socha v nadživotní velikosti vévodící Dürerově náměstí, v jeho okolí turisty láká Dürerova pivnice, Dürerova čajovna a přenocovat mohou v Dürerově hotelu.

Dürerovo jméno je neodmyslitelně spojené s Norimberkem stejně jako nechvalně proslulé nacistické rasové zákony nebo poválečný proces s pohlaváry třetí říše. Toho se snaží využít místní obchodníci, kteří nabízejí nepřeberné množství suvenýrů s nejznámějšími dürerovskými motivy, jako jsou zajíc, nosorožec nebo modlící se ruce. U příležitosti nynější výstavy se na trhu objevil dokonce plastový panáček Playmobil - německá obdoba českého igráčka - s vizáží Dürera.

Týdeník Focus si v souvislosti s norimberskou přehlídkou neodpustil poznámku, že dílo slavného malíře je dnes také kýčovitou součástí německé každodennosti. Ostatně Dürerův portrét Elsbeth Tucherové dlouhá léta zdobil i západoněmeckou dvacetimarkovku.