V rubrice DOPISY A E-MAILY uveřejňujeme reakce, které vyjadřují názor čtenářů. Adresa: dopisy.hn@economia.cz


I Ty, Ústavní soude?! (ad HN 26. 4.)

Má to být snad poslední rána z milosti, kterou odhalením nesrovnalostí v hospodaření Ústavního soudu tento zasadil polistopadovému vývoji v naší zemi? Jaké motivy a důvody, nebo snad kalkulace vedly k rozhodnutí ministra Kalouska, že výsledky kontroly na Ústavním soudu zametl pod koberec?

Zodpovědnost za hospodaření ÚS nese jeho předseda, a to JUDr. Pavel Rychetský. Ústavní soud byl až dosud vnímán jako poslední oáza morálky, spravedlnosti a hlídače práva a demokracie. Kritice od Ústavního soudu se nevyhnul ani prezident. Ústavní soud vynášel verdikty nad jednáním politiků, politických stran, parlamentu i samotného prezidenta. V jeho rozhodování byla viditelná i politická motivace, když si osoboval právo zpochybňovat i zákony přijaté jako ústavní, a to i ústavní většinou. Rozhodl i proti rozhodnutí vlády, která chtěla snížit platy soudcům z úsporných důvodů kvůli špatnému stavu státních financí. Jako rozhodující argument řekl Ústavní soud, že by tím byla ohrožena nezávislost soudců. Jak to vnímat nyní v kontextu současného nálezu kontrolorů z ministerstva financí? Jako špatný vtip? Mnoho rozhodnutí Ústavního soudu neobstálo ani u Evropského soudu ve Štrasburku.

To bylo ale v rovině práva. Nyní jsme svědky morálního selhání Ústavního soudu. Když toto odhalení dáme do kontextu s tím, co se děje na naší politické scéně, připadá mi to jako poslední rána z milosti politickému, společenskému, ekonomickému a právnímu stavu, ke kterému jsme došli po 17. listopadu 1989. Tím jsme završili totální selhání nejenom politických elit včetně justice s jejím vrcholem - Ústavním soudem, ale i selhání občanské, které to připustilo.

Často se připomíná politická kultura vyspělých zemí a zaznívají i apely na rezignace. Vyzve někdo k sebereflexi předsedu ÚS JUDr. Pavla Rychetského? Jsme na samém dně morálního marasmu. Je velkou neznámou, dají-li nám dějiny ještě příležitost začít znovu. Je ale s kým se o tuto skutečnou očistu a nápravu společenského stavu pokusit?

Zbyšek Dřevojan, Znojmo

Deprimovaný Klaus

Prezident Václav Klaus je prý deprimován z výsledku schvalování svého kandidáta na ústavního soudce Koudelky. Je zvláštní, že expředseda ODS nehledá chybu u sebe. Co kdyby konečně navrhl dobrého kandidáta, namísto vymýšlení spekulací, proč Koudelku Senát nakonec nepodpořil? Argumenty jeho a jeho rádců, proč byl odmítnut, jsou infantilní až paranoidní - Hrad naprosto neakceptuje (nebo nechce či nesnáší) názory kohokoli jiného než své vlastní. Pro výkon funkce prezidenta je tato vlastnost poměrně tristní.

Jan Novák, honzad8@gmail.com