Když stát něco finančně podporuje, nejde pouze o to, kolik to stojí, ale jak se podpora rozděluje. Příkladem je každoročních dvacet miliard na podporu vzdělávání na veřejných vysokých školách. V médiích k tomu pravidelně každý rok proběhne diskuse, zda bude podpora na příští rok o miliardu či dvě vyšší nebo nižší. Ve stínu pozornosti však zůstává způsob, jak se tyto peníze mezi VŠ vlastně rozdělují. A nutno říci, že se nerozdělují dobře. Tady je několik návrhů na změnu.

Studia jsou příliš dlouhá

Stát dnes školám plošně financuje i studující až o jeden rok déle, než je standardní doba studia. To studenty nemotivuje studium včas dokončovat a školy strukturovat vzdělávací programy tak, aby je bylo možno včas splnit. Naopak se školám vyplatí studium komplikovat a protahovat, aby ze státu vytáhly více peněz. V celkovém součtu samozřejmě nevytáhnou. Pouze se tímto neefektivním způsobem přetahují o peníze. Zkrácení podpory může nejen narovnat pokroucené motivace, ale jako rozpočtově neutrální umožní navýšit normativ na studenty, kteří studium neprotahují.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se