Jádro a uhlí dostávají zelenou - naopak skutečná "zelená" energie z obnovitelných zdrojů má červenou stopku. Česko totiž sází na prolomení limitů těžby hnědého uhlí, dostavbu jaderných bloků v Temelíně a zároveň chce zrušit podpory energii ze slunce, vody, větru a biomasy.

Nadcházející "energetickou normalizaci", návrat od koketování s moderními technologiemi ke klasickým zdrojům, razí šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, v plné shodě s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou (ODS) - a mimochodem i s důraznou, byť neformální podporou prezidenta Václava Klause.

Normalizátoři se přitom odvolávají především na poučení z krizového vývoje cen energií, který způsobila v Česku přespříliš dotovaná fotovoltaika. "Jen letos nás kvůli tomu stojí příspěvek na obnovitelné zdroje 38 miliard korun. Nemůžeme našim firmám energii dál zdražovat, nebyly by konkurenceschopné," hájí svoji základní filozofii Vitásková (viz také Ekonom č. 9/2012).

Faktem je, že když dnes občan nebo firma platí účet za energii, přes osm procent z celkové sumy jde na vrub dražším obnovitelným zdrojům. Ale současný odklon od slunce, vody a větru má přinejmenším také dvě velká úskalí. Jednak může Česku ujet vlak (vždyť klíčové Německo se rozhodlo jádro zavrhnout a zelené zdroje podporuje), jednak svědčí o naprosté nekoncepčnosti domácí energetické politiky.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se