Se svým manželem se seznámila v kanadských lesích a po třech letech se na stejném místě vzali. Podle tamního práva automaticky žena převzala stejné příjmení, jako měl muž, a od toho dne se tedy začala podepisovat Anna Vrána. "Občas si někdo myslí, že se zrovna nacházím v procesu přeměny z ženy na muže," směje se Anna Vrána, toho času na rodičovské dovolené.

O svém jménu nikdy moc nepřemýšlela, ale jakmile se seznámila s panem Vránou, zalíbila se jí zvukomalebná forma bez tradičního přechýlení. "Lidé mi říkají Anno Vráno. Zní to jako přezdívka, mám to ráda. Kdyby se manžel jmenoval třeba Novák, samozřejmě bych se jmenovala Nováková," říká pětatřicetiletá žena. Mimochodem, ve státním úřadě ji nadřízený přesvědčoval, že se má nechat přejmenovat, protože její jméno prý zní pro klienty divně. Jenže jí zase zní divně Anna Vránová, protože to má spojeno s nepříjemnými vzpomínkami na nesympatickou postavu matky Anny z dětského filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se