Německy mluvící obyvatelstvo přišlo na území mezi Sedmihradskem a Temešvárem v 18. století z Maďarska a zapustilo kořeny především na venkově. Po konci první světové války toto území připadlo z menší části Jugoslávii a z větší Rumunsku, ve 30. letech minulého století tady žilo až kolem 800 000 Němců. Zatímco z jugoslávské části Banátu byli Němci na konci druhé světové války většinou vyhnáni, v Rumunsku k násilnému vysídlení obyvatelstva nedošlo. I přesto se počet německého obyvatelstva značně zmenšil, v západním Banátu zbylo už jen čtvrt milionu německých Švábů. Mimochodem - v srpnu 1944 se dala část těchto Němců na útěk před Rudou armádou směrem na západ. "Někteří uprchlíci se dostali dokonce až na Šumavu. Strávili zimu v okolí Českého Krumlova, nakonec se ale v létě roku 1945 vrátili zpět do Banátu," vysvětluje Walter Wolf ze Sdružení banátských Švábů v Mnichově.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se