Nejlepší ministr školství, jak Dobeše nazval prezident, dnes podá rezignaci. Konečně, chce se napsat, a jak je vidět na diskusních fórech, kdekdo z toho má radost. Je to ale radost jepičí. Dobešův odchod, samozřejmě vyjma jeho vlastních pochybení, demonstruje i laxnost, se kterou dosavadní vlády ke školství přistupovaly.

Důvodů k bleskurychlému odchodu ministra nebylo za poslední rok málo. Mohli jsme ještě přimhouřit oko nad bizarní epizodou psaní seminárních prací jeho podřízeným či nad špatnou organizací čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Mnozí nechápavě kroutili hlavou nad arogancí, se kterou Dobeš přehlížel argumenty akademické obce k věci reformy vysokého školství. Ovšem nejpozději při nedávném nerespektování rozhodnutí Akreditační komise o zastavení činnosti plzeňských práv muselo být každému jasné, že tento muž buď neví, jakému resortu velí, nebo si z nás dělá dobrý den.

Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.