Začal běhat za druhé světové války, kdy v Terezíně přišel o oba rodiče, a běhá dodnes. Sedmasedmdesátiletý Hanoch Šahar, jenž holocaust přežil, byl dnes nejstarším běžcem druhého ročníku maratonu v Jeruzalémě, kterého se zúčastnilo patnáct tisíc lidí.

"Běhání mi dává pocit svobody a pomáhá mi od zármutku. Holocaust mám v hlavě pořád, ale když běhám, je to úleva," řekl agentuře AP. Po skončení války prý závodil v sirotčinci s německým ovčákem, hltal přenosy z atletických závodů u rozhlasového přijímače a obdivoval Emila Zátopka. "To byl můj vzor," uvedl na adresu legendárního vytrvalce. Díky adoptivnímu otci, který ho vzal na stadion, později viděl čtyřnásobného olympijského vítěze v akci i na vlastní oči.

Běžecké nadšení Šahara neopustilo ani v Izraeli, kde se stal šampionem v závodu na 800 metrů. Později se pustil do delších tratí a zatím zvládl osm maratonů. V Jeruzalémě dnes absolvoval "jen" desetikilometrovou trať, protože jeden maraton běžel nedávno a ve svém věku si dávkuje jeden ročně.

V chladném, deštivém a větrném počasí si užíval především jedinečnou atmosféru závodu, který provázela přísná bezpečnostní opatření. "Běžet Starým městem bylo úžasné," rozplýval se otec čtyř dětí, který pracoval v izraelské armádě jako mechanik u tankové jednotky.

Tisícovky účastníků závodu, proti jehož trase protestovali palestinští představitelé ve městě, hlídaly i policejní helikoptéry. Uzavírky způsobily v jeruzalémských ulicích dopravní kolaps.

Maratonskou trať absolvovalo zhruba tisíc běžců, nejrychlejší byli Keňan David Toniok v čase 2:19:52 a Etiopanka Mihiret Anamo Antoniosová za 2:48:38.