Každé úterý a čtvrtek si Michal Štepánik cestou z práce přeříkává portugalská slovíčka. Třetím měsícem dochází na kurzy brazilské portugalštiny, na které ho posílá jeho zaměstnavatel.

„Pracuji v architektonickém ateliéru na studii výstavby v Brazílii. Bylo mi naznačeno, že bych tam pak mohl jet náš projekt kontrolovat, a tak by bylo dobré začít se učit portugalštinu,“ vysvětluje osmadvacetiletý architekt, proč se ocitl v jazykové škole Slůně.

„Hodně teď čtu o tom, jak jde Brazílie nahoru, takže si myslím, že je to jedno z možných míst, kam bych se chtěl v budoucnu přesunout. Určitě se hodlám uplatnit v cizině,“ přidává i osobní pohnutky Štepánik.

Čínština a ruština také letí

Právě zájemci o studium řeči nejrychleji rostoucích ekonomik světa se u jazykovek začínají čím dál častěji poptávat po portugalštině či španělštině s tím, že již delší dobu „letí“ také čínština a ruština. Trendy ve výuce jazyka tak jasně udávají země rychle rostoucích ekonomik BRIC.

Jenže ze společenství těchto tahounů – Brazílie, Ruska, Indie a Číny – nedávno americký sociolog Jack A. Goldstone vyřadil kvůli očekávanému zpomalení hospodářství Číny a Ruska. Naopak sem doplnil Turecko, Indonésii a Mexiko, takže budoucnost podle něj patří uskupení TIMBI.

Tyto dynamické státy respektují, že světu byznysu vládne angličtina, ale trh je u nich mnohem vstřícnější pro zájemce, kteří se v jejich rodné řeči alespoň orientují.

„Po angličtině a němčině mají teď klienti největší zájem o španělštinu. Považují ji za jazyk budoucnosti, protože tak mluví prakticky celá Latinská Amerika. Mexiko, Kolumbie a Argentina, to jsou státy, kde se jako turista anglicky domluvíte, protože se vám snaží prodat svoje služby. Ale když chcete něco nabídnout jim, musíte umět španělsky,“ mluví o zkušenosti svých studentů ředitel agentury INTACT Karel Klusák.

Více o nových trendech ve výuce cizích jazyků si přečtěte ve čtvrtečních Hospodářských novinách.

Čtěte více v Hospodářských novinách

Související