Takhle masivní navrácení majetku státu české země ještě nezažily. V poslanecké sněmovně, kam vládní koalice předložila zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, se hraje o více než 130 miliard korun v nemovitostech i penězích.
Hlavní zájem na jeho schválení má katolická církev, která žádá zpět majetek, o který ji po roce 1948 připravili komunisté. Při debatách mezi experty a politiky ale stále zní i teze, že církevní majetek byl specifický a přinejmenším od konce 18. století, od josefínských reforem, měl veřejnoprávní charakter.
Nově to připomíná právní analýza právníka a vedoucího katedry práva Bankovního institutu Aleše Rozehnala, kterou vypracoval pro týdeník Ekonom. Rozehnal v ní tvrdí, že chystané vypořádání není restitucí, tedy uvedením majetkových poměrů do předchozího stavu.
„Právo, které církev měla k majetku, který užívala, nebylo vlastnickým právem, i když se vlastnickému právu podobalo. Oproti vlastnickému právu podléhalo řadě omezení,“ tvrdí právník. A upozorňuje, že vydaný majetek na rozdíl od minulosti žádným omezením podléhat nebude. Navíc subjekt, který ho obdrží, bude odlišný od právnických osob, kterým byl vyvlastněn.
Hledají se boční cesty?
V kostce: o majetek v případě katolické církve přišla veřejnoprávní instituce, která se při proměnách legislativy přeměnila v soukromého vlastníka. „Církev samozřejmě můžeme odškodnit, nejde ale o restituce,“ řekl Aleš Rozehnal týdeníku Ekonom.
Podle Karla Štíchy, hlavního ekonoma Pražského arcibiskupství, je tato analýza dalším z pokusů zaútočit na připravované restituce. „Když nelze zpochybnit fakt, že katolická církev majetek opravdu vlastnila, tak se najednou mluví o jeho údajném veřejnoprávním charakteru a hledají se různé postranní cestičky,“ řekl Ekonomu Štícha.
Vlastnila skutečně církev majetek, který jí má být nyní vrácen?
Ptali jste se Pavly Bendové, ředitelky odboru církví z ministerstva kultury. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídala v pátek 16. března.