Právník byl Jiří Šlitr, já ne. A protože Jiří už tu není, pasoval jsem se před časem na obhájce Jiřího Voskovce a Jana Wericha já. A Poslední forbína - záznam jejich vídeňských rozhovorů z roku 1974, která teď vyšla - mi funkci obhájce samozvance opět připomněla. Tentokrát už ty dva klauny neberu jako napadené, ale jako svědky. Jejich rozhovory mně dávají za pravdu.

Jan Werich jako "moudrý klaun". Četl jsem statečné řádky, kdy do zesnulého klauna se pustil jeho zavilý zpochybňovatel a právě označení moudrý klaun ho popouzelo nejvíc. Přiznám se, že ani mně tenhle titul příliš nesedí. Je trochu nadnesený a trochu zprofanovaný. Ale ve své podstatě je pravdivý. Stačí se zaposlouchat do jeho úvah, a tuto možnost nám nahrávka Poslední forbína skýtá a potvrzuje, že být moudrým neznamená být učeným, být absolventem filozofické fakulty. Toho se může dožadovat školomet. (K zapomenutému slovu školomet: ve slovníku je vysvětlováno jako pedant, puntičkář, zkostnatělý člověk. Já ho tu používám v tom třetím smyslu.) Moudrý může být sedlák i básník, zahradník i klaun.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se