Stylizovaný prostor „panťáku“, uniformy pracovníků dráhy nebo proslulá razítka na dámská pozadí Z ostře sledovaných vlaků. Podobnými prvky anglického humoru zarámovali kurátoři výstavy Pražská nádraží ne/využitá, která bude od 7. března na pouhý týden k vidění v pražské Galerii Jaroslava Fragnera, daleko závažnější téma: aktuální a budoucí stav nádraží a železničních nemovitostí v kontextu rozvoje metropole. Sarkastičtější pojetí výstavy, jejíž vernisáž se uskuteční v úterý 6. března od 19 hodin, záměrně upozorňuje na liché vnímání železnice coby reliktu minulosti, romantickou a překonanou záležitost. Přitom vedle nezpochybnitelné a nenahraditelné funkce železniční dopravy nádraží mají v organismu Prahy výsadní postavení. A to i díky originální, často výjimečně cenné industriální architektuře. Výstava Pražská nádraží ne/využitá tvoří jeden z hlavních pilířů stejnojmenné akce, nabízející – kromě jiných východisek – také řešení vedoucí k záchraně pražských nádraží a železničních areálů.

„Pražský železniční uzel není historickým tématem. Průmyslové dědictví tvoří skelet pražského urbanismu a pražská nádraží a drážní areály jsou toho jednoznačným dokladem,“ upozorňuje Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví při FA ČVUT, jež je spolupořadatelem výstavy a vydalo i doprovodný katalog. A dodává: „Dochované objekty a významná technická díla, jak to dokládají i zahraniční příklady, jsou pamětí míst, která procházejí proměnou, i strategickými záchytnými body dalšího rozvoje. Tak je k nim nutné přistupovat a jejich likvidace, byť se může jevit z hlediska okamžitého finančního efektu výhodná, představuje v dlouhodobějším výhledu zřejmou kulturní i ekonomickou ztrátu. Pro budoucnost transformovaná místa pomáhají rozlišovat, tvoří je jedinečnými, ve výsledku i komerčně přitažlivější.“

V prostoru Galerie Jaroslava Fragnera mohou návštěvníci posoudit projekty developerů, urbanistů a studentů. V první části se na desítce panelů představuje celkem čtrnáct nádraží v Praze – od dejvického až po méně známá na Vinohradech nebo Veleslavíně. Tyto prezentace doplňují videa a projekce vizualizací developerských projektů například na Masarykově, Smíchovském nebo Bubenském nádraží. Spektrum přístupů k železničním budovám se rozšiřuje v druhé části výstavy, která je cele zaměřena na Nákladové nádraží Žižkov skrze jeho využití a dlouhodobou udržitelnost (což může být zajímavé i pro samotné developery). Představeny jsou dvě desítky návrhů studentů Fakulty architektury a Fakulty stavební ČVUT, jež vznikly v rámci loňského workshopu.

„Jsme velmi rádi, že se do akce vedle Magistrátu hlavního města Prahy zapojilo rovněž Ministerstvo dopravy ČR i České dráhy. Je to pro nás důkazem, že přítomnost a budoucnost nádražních nemovitostí jsou v popředí zájmu zástupců státní správy i samosprávy. Také z těchto míst slyšíme hlasy volající po velmi uvážlivém řešení, a to i ve vztahu k organismu městských čtvrtí i celé metropole,“ říká Dan Merta, šéf Galerie Jaroslava Fragnera, která je společně s Výzkumným centrem průmyslového dědictví ČVUT a občanským sdružením Tady není developerovo hlavním organizátorem projektu Pražská nádraží ne/využitá. Nad akcí převzal záštitu ministr dopravy ČR Pavel Dobeš.

Ačkoliv četné diskuse provázejí budoucí záměry využití téměř všech pražských nádraží (Bubny, Smíchov, Masarykovo nádraží…), signifikantní je různice pohledů na Nákladové nádraží Žižkov. Zatímco v jedné variantě rozvoje celého území s historickým objektem není počítáno, funkcionalistická budova má své četné zastánce. Jak připomíná Benjamin Fragner, jenž je členem celosvětově odborné organizace zaměřené na ochranu průmyslového dědictví TICCIH, jde dodnes o největší a intaktně dochovanou funkcionalistickou stavbu v Praze, která dokládá vzácné, i když nepříliš dlouhé, období tvůrčí aktivity a dynamického hospodářského rozvoje.

Ne náhodou se tak žižkovské nádraží stalo tématem workshopu uspořádaného v rámci mezinárodního bienále Industriální stopy 2011 Výzkumným centrem průmyslového dědictví FA ČVUT, ve spolupráci a s konzultací řady pedagogů ČVUT i dalších odborníků. Studentské projekty, které díky tomu vznikly a jsou nyní prezentovány v Galerii Jaroslava Fragnera, ověřují možnosti a limity konverze diskutované industriální stavby - v akademické rovině, zčásti polemicky a i z protilehlých úhlů pohledu.

Studenti i jejich učitelé se museli vypořádat s problémy ekonomické udržitelnosti, s prostorovými a technickými omezeními… „Výsledky nabízejí odlišná urbanistická řešení, přou se o oprávněnosti či riziku nových architektonických intervencí. To vše by mohlo být, zdá se, řešitelné,“ dodává optimisticky Benjamin Fragner.

Výstavu Pražská nádraží ne/využitá doplní ve čtvrtek 8. března kvalitně obsazená mezinárodní konference. Domácí odborníci představí možnosti využití nádražních a industriálních lokalit podobného typu na území Prahy. O své zkušenosti s konverzemi železničních (a obecně průmyslových) areálů a budov se ze zahraničí přijedou podělit Christoph Hrncir (Stadt Wien - Rakousko), Vanessa Miriam Carlow (COBE - Dánsko), Dieter Polkowski (BSU Hamburg - Německo), Carlos Baztan Lacasa (Ayuntamiento de Madrid – Španělsko) a Jeroen Dirckx (KCAP - Nizozemí).

Nevyužité nádražní plochy mohou posloužit jako příležitost dalšího možného rozvoje města, pro vznik moderních čtvrtí s občanskou vybaveností, zelení, šetrnou dopravou a nápaditou architekturou vzešlou na základě veřejné diskuse z urbanistických a architektonických soutěží. Rizikem se však stává jejich další možný osud pouze v rukou developerských společností. Jedním z cílů projektu Pražská nádraží ne/využitá je proto ukázat, že nejvhodnější cestou pro nalezení nových využití pro velká území je mezinárodní architektonická (urbanistická) soutěž, její transparentní vyhodnocení a kvalitní realizace.

PRAŽSKÁ NÁDRAŽÍ NE/VYUŽITÁ
7. března 2012 - 13. března 2012
Otevřeno denně 11 - 19 hodin (13. 3. pouze do 17.00 !)

GALERIE JAROSLAVA FRAGNERA
Betlémské náměstí 5a, Praha 1
t. 222 222 157, t./f. 222 221 746
e-mail: gjf@gjf.cz
http://www.gjf.cz

Související