Ekonom v iPadu

Týdeník Ekonom (včetně tohoto článku) si můžete přečíst i na vašem iPadu.

APLIKACI STAHUJTE ZDE.

Odsouhlasením přímé volby prezidenta přišel Senát o svoji nejvýznamnější pravomoc a i mezi politiky se znovu začalo mluvit o možnosti horní komoru parlamentu zrušit. Takových hlasů zatím není mnoho, ale jsou - zejména mezi poslanci ČSSD, ODS a KSČM - a může jich přibývat.

 

Vůbec se ale nediskutuje o dalších nabízejících se možnostech úspor politickém systému, jako je například snížení počtu poslanců či likvidace některých krajů. Podle odhadu týdeníku Ekonom by tak bylo možné ročně celkem ušetřit přes tři a půl miliardy korun.

"Tlak na zrušení Senátu poroste"

Jen zrušení Senátu by do státní kasy přineslo kolem půl miliardy. Jedná se přitom jen o špičku českého "politického ledovce": sněmovna ročně spolkne více než miliardu, kancelář prezidenta 334 milionů, úřad vlády 685 milionů korun.

Celkem se ve státním rozpočtu v kolonce "Státní moc, státní správa, územní samospráva a politické strany" letos počítá s částkou 62 miliard korun, což pro srovnání představuje polovinu výdajů na vzdělávání.

"Tlak na zrušení senátu poroste. Nepochybně se objeví politické strany, které si to před volbami napíší do programu. Pokud se stanou součástí budoucí koalice, tak se vše může dát do pohybu," řekl týdeníku Ekonom senátor za ODS Jaroslav Kubera.

Sám zrušení Senátu odmítá. Pokud šetřit, tak podle něj zrušením početnější a dvojnásobně dražší poslanecké sněmovny a zejména omezením počtu či úplným zrušením krajů.

Zrušení Senátu by rozhodně nebylo snadné. Když se k takovému kroku před 41 lety odhodlali ve Švédsku, neobešlo se to bez doživotní renty pro jeho členy.

Kde ušetřit v politice

Pokračování článku si můžete přečíst v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 1. března, nebo pod odkazem níže:

banner 2