Centrálně nařízený růst či nerůst je už sám o sobě obludnost. Společnost a její propletená ekonomika nejsou sice živým organismem v pravém slova smyslu, ale mají k němu mnohem blíže než například ke stroji či k počítači - společnost se konec konců skládá z živých lidí.

Už z toho plyne, že někdy roste a lze jí v tom zabránit jen hrubým násilím, asi jako plodnici houby trhající asfaltový chodník, jindy musíme bubření vyvolat hrubým hormonálním násilím, asi jako bychom chtěli, aby starý býk poporostl. Potíž je v tom, že naše společnost růst neustále lačně očekává a nemůže bez něj v podstatě být - kdyby za běžných okolností nenastal, podporují jej politické reprezentace za jakoukoli cenu, jen aby zajistily své znovuzvolení. Ta jakákoli cena bude vysoká, asi jako krmení anaboliky.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se