Českým firmám došla trpělivost s tím, jak se na českých školách učí matematika. Přicházejí s kampaní Matematika s chutí, která má změnit způsob výuky. Iniciátorem akce je úspěšný podnikatel Zdeněk Frolík ze společnosti Linet.

Do jeho projektu se zapojili například Eduard Kučera z AVAST Software, Petra Mašínová ze společnosti NWR, Luděk Motyčka z Googlu a podporují ho i kapacity jiných oborů, například psychiatr Cyril Höschl nebo kardiochirurg Jan Pirk.

Frolíkovi a celé iniciativě vadí, že klasický učitel matematiky nedokáže žáky zaujmout, a předmět se tak pro děti stává nudou.

Takhle si byznysmeni představují zlepšení:


Jak je to teď (a podle byznysmenů špatně)

Průběh výuky: Pedagog žákům napíše na tabuli vzoreček pro výpočet obsahu čtverce, dodá definici a pak na ně vychrlí slovní úlohy se sbírky. A žáci počítají neexistující čtverce na vymyšlených místech.

Na závěr hodiny jim učitel ještě poví, že takový vzoreček se hodí například ve stavebnictví. Pak zazvoní a další hodinu už je na pořadu dne obsah obdélníku.

Závěr: Z takového výkladu si ale žáci kromě pocitu, že matematika je nuda, nic neodnesou. Copak pracují ve stavebnictví?

Jak do projektu?

- přihlásit se může každý učitel matematiky ve 3. až 5. ročníku ZŠ. Budou osloveny všechny základní školy v ČR.

- v projektu bude pedagog realizovat třídní projekt – buď z nabídky organizátorů (oblasti jsou Geometrie kolem nás, Doprava, Komunikace, Energetika - obnovitelné zdroje, Sportování – měření výkonů, Hry – taktika a stategie), nebo vlastní

- učitel vyplní vstupní dotazník o jejich výuce matematiky

- učitel na projekt dostane 20 tisíc – 15 tisíc za svou práci, 5 tisíc na náklady spojené s projektem

- učitel projekt zapojí do hodin matematiky, o jeho realizaci bude psát na veřejně přístupném blogu

- žáci dostanou na začátku a na konci projektu test a dotazník, který změří naučené dovednosti žáků a zachytí posun v jejich přístupu k matematice

- současný stav rozpočtu iniciativy Matematika s chutí může takovou spolupráci nabídnout 50ti třídám

Malí cyklisté, Tour de Kids PlzeňNázor: Oldřich Botlík ze společnosti Kalibro tvrdí, že kdyby se na českých školách vyučovala jízda na kole podobně jako matematika, vypadalo by to následovně: „Učitel začne s tím, že kola se dělí na silniční, horská a treková. Pak by postupně u každého druhu uvedl, v čem se liší od ostatních a jaké má využití. Jenže tímhle způsobem si děti na kolo do konce školního roku nesednou,“ stěžuje si Botlík.


Jak si to představují byznysmeni

Průběh výuky: Během hodin by žáci měli nejlépe ve dvojicích nebo i větších týmech řešit konkrétní situace a během nich si uvědomit, že se jim matematika vlastně hodí. Třeba takový svoz odpadu.

Žáci mají navrhnout způsob, jak by jejich dům mohl ušetřit na odvozu odpadků. Do rukou dostanou nabídku technických služeb z daného města a mají vybrat tu nejvýhodnější kombinaci velikosti popelnic, jejich počtu, frekvence vyvážení a další možné parametry. K tomu, aby mohly děti posoudit, zda určité popelnice postačí, musí umět vypočítat jejich objem.

Dále musí do svých úvah zahrnout, kolik bude odvoz stát a jak často to bude třeba.

Popelnice budou možná dražšíTím v praxi použijí a procvičí si další oblasti matematiky, které by pro ně samy o sobě třeba neměly rozumný význam. Hlavně však budou mít možnost navrhovat různá řešení, obhájovat je před svými kolegy z týmu a diskutovat o nich.

Neměly by samozřejmě zapomenout ani na praktické a zcela „nematematické“ důsledky svých návrhů. Je krásné, že majitel domu ušetří, když bude mít tu největší popelnici, kterou stačí vyvézt jednou za měsíc. Ale taky to pak u domu nebude moc hezky vonět.

Závěr: „Z matematického hlediska by bylo nejvýhodnější třeba právě tohle řešení, ale pokud děti nezapomenou myslet hlavou a neopomenou to, že lidé v domě chtějí nejen ušetřit, ale také dýchat čistý vzduch, dají nejspíš přednost variantě o něco menší a častěji vyvážené popelnice,“ vysvětluje David Souček ze společnosti Kalibro, jakým způsobem by děti mohly v rámci školní matematiky samostatně řešit zajímavé a praktické problémy.

Názor: I když by se klasický výklad učitele měl v takovém stylu výuky odsunout do pozadí, jeho role je nepostradatelná.

„Ideální učitel není nějaký univerzální model, ale učitel, který dokáže s využitím místních podmínek projekt vymyslet a své žáky pro něj získat. Dokáže se upozadit a nechat se vést tím, jak si děti samotné představují, aby se projekt dál vyvíjel,“ říká Souček.

Pozná se také podle toho, že své žáky dobře zná a umí je rozdělit do týmů schopných spolupráce. Dokáže pro každého žáka najít tu jeho parketu, která odpovídá jeho schopnostem. Někdo umí vést ostatní, jiný přichází s nápady, další zase rád projekt dokumentuje.


Iniciátoři akce Matematika s chutí chtějí pohnout s neustále se zhoršujícími matematickými znalostmi českých žáků. Děsí je, že podíl školáků, kteří nedosahují podle definice OECD PISA úrovně vědomostí nezbytných pro řešení úkolů běžného života, stoupl na 25 procent.