"Na šibenici objevil se zápas podivný, příšerný, ba i poněkud veselý. Pravice odpraveného zlosyna obživla a zápasila s kruhem železným, aby napomohla hrdlu vymknouti se z uvolněné kličky v železném kruhu upevněného provazu."
Už první kapitola "fantastického románu" Pekla zplozenci z poloviny 19. století dává tušit, že kejkle, jež spisovatel na bezmála dvě stě stranách rozehraje, budou stejně tak strašidelnou podívanou, jako spektáklem pitvorností, které vzbuzují úsměv. Autorem této podivuhodné knihy, zasazené do prostředí rudolfinské Prahy a pojednávající o alchymistickém pokusu stvořit nesmrtelnou bytost, je dnes pozapomenutý herec, režisér, literát a překladatel Josef Jiří Kolár. Muž, který - kdyby vskutku znal tajemství nesmrtelného života - by včera oslavil rovné dvousté narozeniny.
Byl nejmladším ze tří synů, kteří zůstali naživu z dvanácti dětí zámožného staroměstského obchodníka. Po studiích působil ve 30. letech 19. století jako vychovatel v šlechtické rodině v Uhrách a díky častým cestám, jež v souvislosti se svým zaměstnán absolvoval, se naučil řadě cizích jazyků. Po návratu do Prahy se uchytil u divadla - postupně hrál v Kajetánském, Stavovském i Prozatímním divadle, které nakonec v postavení uměleckého ředitele a vrchního režiséra vedl. Napsal řadu romantických her a překládal (Shakespearovy kusy Hamlet, Macbeth, Kupec benátský, Goethův Faust). Jako prozaik je dnes řazen k předchůdcům literární fantastiky a hororu - například jeho povídka U červeného draka vypráví o stařeně, která sugescí navádí své sousedy z protějšího domu k sebevraždě.
Repro: Wikipedia
