Zákon schválený v pondělí francouzským Senátem, podle nějž se bude ve Francii trestat popírání genocidy, je "diskriminační" a "rasistický".

Prohlásil to v úterý turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. Paříž totiž za genocidu označuje i vyvražďování Arménů za první světové války Turky, což Turecko neuznává.

Francouzský zákon odsoudil také spojenec Turecka Ázerbájdžán, podle něhož tato právní úprava "popírá principy demokracie, lidských práv a svobody slova".

"Návrh zákona schválený ve Francii je diskriminační a rasistický, a pokud to někdo nechápe, pak neslyší kroky fašismu šířící se Evropou," řekl Erdogan v dnešním projevu před poslanci své Strany spravedlnosti a rozvoje. Podle Erdogana jde o "masakr svobody myšlení".

"Turecko zcela odmítá platnost tohoto zákona a bude postupně uvalovat na Francii již avizované sankce," podotkl Erdogan. "Počkáme, jaký bude další vývoj, a podle toho rozhodneme o naší konkrétní reakci," dodal.

Erdogan rovněž vyjádřil naději, že Francie "své chyby napraví". Podle agentury AFP zvolil šéf turecké vlády ve svém projevu umírněnější tón, než se očekávalo.

Před zavedením blíže nespecifikovaných sankcí varovalo již před premiérem také turecké ministerstvo zahraničí, které podle všeho zákon spojuje s blížícími se francouzskými prezidentskými volbami.

Ve Francii totiž žije půl milionu etnických Arménů a Ankara viní prezidenta Nicolase Sarkozyho, že si sporným zákonem chce voliče z řad arménské menšiny naklonit.

"Je politováníhodné, že historické... vztahy mezi Tureckem a Francií byly obětovány vnitropolitickým zájmům," konstatovala turecká diplomacie.

Turky podporuje Ázerbajdžán

Proti přijetí zákona dnes ostře protestoval Ázerbájdžán, který je spojencem Turecka a s Arménií vede dlouholetý spor o Náhorní Karabach. Arménie tuto ázerbájdžánskou enklávu osídlenou většinovými Armény už téměř čtvrtstoletí okupuje a oba státy o ni svedly na přelomu 80. a 90. let krvavou válku, která stála život nejméně 30.000 lidí.

Francouzský zákon podle Ázerbájdžánu popírá "principy demokracie, lidských práv, svobody slova a vyjadřování".

Mluvčí vládní strany v Baku navrhl, aby Francie opustila Minskou skupinu, která byla vytvořena v roce 1992 k řešení problému Náhorního Karabachu. Jejími členy jsou kromě Francie Rusko a USA. "Důvěra vůči Francii v Minské skupině klesla na nulu," uvedl tajemník vládní strany Ali Achmedov a dodal, že Francie ztratila morální právo plnit tuto misi.

Francie chce trestat až rokem vězení a pokutou až 45.000 eur (přes 1,1 milionu korun) každého, kdo by popíral jakoukoli genocidu. Text již v prosinci odsouhlasila dolní komora francouzského parlamentu. Zákon musí ještě do 15 dnů podepsat prezident Sarkozy, to je však považováno za formalitu, poněvadž jej sám prosazoval.

Arménie uvádí, že při vojenských operacích pod Kavkazem v letech 1915 až 1917 zahynulo až 1,5 milionu Arménů a že z turecké strany šlo o systematické vyvražďování. Ankara hovoří o půl milionu obětech a odmítá připustit, že by se jednalo o genocidu.

Související