Aby světový tenorista slavil jednasedmdesátiny v plné hlasové formě na jevišti, natož v Metropolitní opeře, to se téměř vymyká nejen divadelní historii, ale i zákonům laryngologie. Pro Plácida Dominga, který na této scéně prvně stanul už v roce 1966, přitom bylo tamní sobotní představení barokního pasticcia Kouzelný ostrov přirozené jako třeba jeho "výlety" do barytonových rolí.

Stejně bezproblémově se do repertoáru Metropolitní opery vřadila i sama starobylá forma pasticcia. Výběr z hudebních čísel osmi skladatelů, především Händela a Vivaldiho, beze švů a vtipně spojil Jeremy Sans svými novými anglickými texty a libretem na volně pojaté motivy ze Shakespearovy Bouře a Snu noci svatojánské.

Tandem režiséra a scénografa zopakoval svou nápaditou úspornost i hravost z listopadové Satyagrahy (hlediště se často smálo), dirigent William Christie nepotřeboval k orchestrální svižnosti ani taktovku a zpěváci perlili jeden jak druhý. Nejvíc kreolská sopranistka Danielle de Nieseová jako skřítek a nejpřekvapivěji debutující čtyřiadvacetiletý Kanaďan Elliot Madore jako Lysander. Baryton jako zvon.

Pokud první, poněkud natažená polovina Kouzelného ostrova někdy připomínala kostýmovaný koncert, druhá mířila k rozpletení čarovných dějů příměji, taky díky živelné choreografii Graciely Danielové.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se