Žízeň vyprahlého finančního sektoru po dolarové likviditě spolu se snahou půjčky „ututlat“ donutila centrální banky po celém světě k desetiletí nevídanému nárůstu objemu půjčovaného zlata.

Centrální banky své obchody se zlatem nezveřejňují a oficiální místa o této tajné strategii, o níž obchodníci s komoditami spekulují již několik měsíců, také mlčí, ale podle statistik Thomson Reuters GFMS důkazy existují. Převis nabídky zlata od komerčních bank, které si za něj na trhu chtějí půjčovat dolary, navíc zřejmě negativně doléhá na cenu tohoto žlutého kovu.

Šestina světového zlata

Centrální banky sice drží ve svých rezervách jednu šestinu veškerého zlata, které zatím bylo na planetě vytěženo, ale jejich počínání na trhu je zastřeno rouškou tajemství. Ani jedna z institucí zodpovědných za národní měnovou politiku totiž své každodenní transakce se zlatem nezveřejňuje.

Vysledování pohybů zlata centrálních bank navíc znesnadňuje ještě fakt, že jej centrální banky využívají pro obchodování na vlastní účet.

Statistiky agentury Thomson Reuters a výzkumné společnosti GFMS orientované na komodity však tyto problémy překonávají a sledují objemy, které banky půjčují. Tento týden jejich údaje ukázaly, že v loňském roce došlo k prvnímu nárůstu objemu zlata půjčovaného centrálními bankami.

Jedná se přitom o první nárůst od roku 2000! Konkrétní číslo sice GFMS zatím nezveřejnila, ale mluví o „mírném nárůstu“, poté, co objem vypůjčeného zlata v roce 2010 stagnoval na 700 tunách při dosavadním rekordu na úrovni 5 tisíc tun v roce 2000.

Oblíbená praxe

Loňský obrat v klesajícím trendu přišel v době, kdy v Evropě zamrzal mezibankovní peněžní trh kvůli obavám z šíření krize, a centrální banky hledaly cesty, jak bankám zahnaným do kouta pomoci – včetně využívání nestandardních opatření. „Existuje stále více důkazů toho, že krátkodobé úvěry komerčních bank od centrálních mohly v loňském roce výrazně vzrůst a finanční instituce k získání dolarů využívaly zlata,“ komentuje svá data společnost GFMS.

Oblíbenost této praxe potvrzuje i fakt, že krátkodobé sazby za půjčení zlata na konci loňského roku klesly na rekordní dno. Na začátku prosince byla dokonce měsíční sazba za půjčení zlata mínus 0,57 procent, což znamenalo, že banky musely platit za výměnu tohoto drahého kovu za dolary.

„Úsilí, s jakým se komerční banky v eurozóně na trhu snažily půjčovat své zlato, bylo na konci loňského roku tím nejasnějším znamením „honby za hotovostí“ a dolehly i na cenu zlatých cihel,“ říká k dění na trzích komentátor listu Financial Times Jack Farchy. Nesouhlasí s ním však hlavní analytik GFMS v oblasti kovů Philip Klapwijk, který tvrdí, že swap USD/zlato je čistě finanční operací neměl by tak cenu zlata na trhu nijak ovlivňovat.

Zbývá vám ještě 30 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se