Ekonom v iPadu

Týdeník Ekonom (včetně tohoto článku) si můžete přečíst i na vašem iPadu.

APLIKACI STAHUJTE ZDE.

V koaliční vládě se začíná rýsovat spor o výši rozpočtového deficitu na letošní rok. Ministr financí Miroslav Kalousek trvá na v prosinci uzákoněné výši 105 miliard korun a vedle své TOP 09 má podporu i Věcí veřejných. Premiér Petr Nečas z ODS ale připouští v souvislosti s hospodářskou krizí vyšší číslo.

V českých poměrech se tak opakuje dávný spor o to, zda deficitní financování v době krize ekonomice pomáhá, či naopak recesi zbytečně prohlubuje. V každém případě bez zvýšení deficitu nebude mít stát peníze na větší prorůstové impulsy.

Ministr Kalousek, podobně jako prezident Václav Klaus, v keynesiánské recepty a nalévání peněz do ekonomiky nevěří. Ani za recese podle něho není důvod smiřovat se s faktem, že rozpočet stále vykazuje trojciferné deficity. Připomíná i pověst státu a jeho vlády v očích investorů. "Krize se přece netýká ani tak reálné ekonomiky, jde hlavně o krizi důvěry. Porušit náš slib, že budeme snižovat schodky, by proto bylo špatné," říká Kalousek.

Připomíná, že právě díky nedávné snaze vlády snižovat schodek veřejných financí, kterou ocenily finanční trhy, se podařilo loni ušetřit z předem vyčleněných prostředků na obsluhu státního dluhu 21 miliard korun. Situace ale nemusí být snadná. Už v minulém roce, kdy domácí ekonomika ještě mírně rostla, vypadlo na příjmech skoro 20 miliard korun.

Mix tří cest

Předseda vlády a ODS Petr Nečas proto vůči deficitu tak rezolutní není. Zvýšení rozpočtového schodku v rozhovoru pro Hospodářské noviny označil za jednu z možností, jak by stát reagoval na důsledky propadu hospodářství. A naznačil, že vládní opatření v době recese budou mixem o něco vyššího deficitu, úspor a nových daní.

V ODS pochopitelně stojí za svým premiérem. "Nikdy neříkej nikdy," řekl týdeníku Ekonom v reakci na Kalouskova slova šéf rozpočtového výboru Pavel Suchánek (ODS). Podle něho se ale o vyšším deficitu bude nutné bavit až v případě, pokud připravovaná opatření - úspory nebo peníze získané sjednocením DPH na 19 procentech - nebudou při případném výpadku rozpočtových příjmů stačit. "Vše závisí na vývoji ekonomiky a především na kondici Evropské unie," připomíná. O tom, že stanovený deficit není žádná mantra, se v kuloárech mluví i mezi řadou dalších koaličních poslanců, přiznat veřejně to ale nechtějí.

Vyšší deficit se snadno může stát výslednicí rozdílných představ, jak čelit krizi. Na jedné straně neochoty přikročit k razantním škrtům, na druhé odporu k výraznějšímu nárůstu daní. Kalousek dopředu říká, že by se případné dopady recese měly krýt především úsporami, vůči zvyšování daní je skeptický. I analýza MMF ostatně tvrdí, že vyšší daně snižují růst HDP podstatně výrazněji než redukce výdajů. Proti radikálním škrtům jsou Věci veřejné a Nečasova ODS stojí někde uprostřed.

Podle ekonoma Jiřího Rusnoka, jednoho ze členů vládní NERV, je Nečasův postoj dán reálným pohledem na věc. "V případě, že ekonomika skutečně propadne, tak nemá smysl trvat na 105miliardové cifře," řekl týdeníku Ekonom. Současně připomíná, že ministr Kalousek je v jiné roli než předseda vlády a musí více dbát na účetní stránku věci. "Také on nepochybně ví, že se v případě vážných problémů k desítkám miliard korun neproškrtá," podotýká Rusnok.


Kde je možné získat peníze do rozpočtu

Škrty
- Zastavení staveb a utlumení rekonstrukcí administrativních budov.
- Omezení nákupů nových počítačů a automobilů pro státní úředníky.
- Vázání výdajů ministerstev. Už schválené výdaje by se uvolňovaly postupně podle vývoje rozpočtu.
- Omezení daňových slev na děti jen na osoby z ČR a EU.
- Pomalejší valorizace důchodů.
- Úspory na platech veřejných zaměstnanců.
- Odklad při vyplácení finančních náhrad při restituci církevního majetku.

Daně
- Zvýšení zvýhodněné sazby DPH ze 14 na 19, nebo i 20 procent od poloviny letošního roku.
- Zvýšení daně z převodu nemovitostí ze tří na pět procent.
- Zavedení daně z finančních transakcí.
- Snížení výdajových paušálů pro živnostníky zhruba na polovinu.
- Nárůst sazby u zatím ještě rovné daně z příjmů fyzických osob z 15 na 16 procent.
- Zvýšení progrese u daně z příjmů fyzických osob - možná dvě nová pásma, jedno z nich by se například týkalo výdělků nad 100 tisíc měsíčně a stanovilo by pro ně 25procentní sazbu.
- Vyšší daně pro velké firmy nebo zvýšení podnikových daní z 20 na 21 procent. l Zavedení "uhlíkové" daně, tedy nové spotřební daně, která by zatížila zprvu uhlí a topné oleje a později i plyn a pohonné hmoty.
- Spotřební daň na nezdravé potraviny (cukry a tuky).

banner 2

Související