V rubrice DOPISY A E-MAILY uveřejňujeme reakce, které vyjadřují názor čtenářů.
Adresa: dopisy.hn@economia.cz.
Josef ŠKVORECKÝ: smutek - nejenom poručíka Borůvky
Je to jen několik desítek hodin, co nás opustil jeden z našich nejlepších poválečných spisovatelů Josef Škvorecký, který strávil velkou část svého života v exilu. Z našich spisovatelů nebyl jediný. Jsem rád, že si nezadal se soudruhy jako Milan Kundera nebo Pavel Kohout.
Naštěstí nejsme zahrnuti inflací nekrologů, ale docela střízlivého vzpomínání a pokusů připomenout a zhodnotit jeho spisovatelské dílo. Osobně nejvíc vzpomínám na jeho knížky, které u nás vycházely do nástupu normalizace. Aniž bych chtěl v sebemenším snižovat jeho práci, kterou vytvořil v exilu, jeho nakladatelskou činnost je třeba ocenit určitě samostatně. K největším a nejkrásnějším knížkám dle mého subjektivního názoru patří jeho tvorba, kterou napsal ještě doma. K naší škodě vzpomínáme nejvíc na Zbabělce a Tankový prapor. Byl milovníkem detektivního žánru a k jeho nesmrtelným dílům patří knížka Nápady čtenáře detektivek. Nezapomenutelná je jeho série povídek o "socialistickém" kriminalistovi poručíkovi Borůvkovi.
V každé době a v každém společenském systému existuje zločin, který by měl být odhalen a potrestán, tedy i za totality. Snažil se polidštit i práci kriminalistů z té doby. Jsem pamětník a nemohu se ubránit dojmu, že tehdejší kriminální policie nebyla úplně totálně zasažena tehdejší ideologií. Kriminalistická práce má své zákonitosti a jejímu výkonu dogmatická ideologie škodí. Toho si byli částečně vědomi i soudruzi.
Myslím si, že srovnání tehdejší práce kriminální policie s dnešní činností policie, která je neuvěřitelně prolezlá korupcí a klientelismem, by pro dnešní dobu nevyzněla dobře. Detektivky byly v době před vstupem vojsk i po něm velice vyhledávaným zbožím, na které se stály ve čtvrtek fronty před prodejnami Knihy.
Josefu Škvoreckému patří nesmrtelná zásluha, že pro nás objevil americkou drsnou školu, rozšířil naše znalosti o anglosasko-americkou detektivku a její klasiky. Tuto malou vzpomínku a hold, který bych chtěl Josefu Škvoreckému tímto složit, nemohu zakončit jinak než citátem z jeho knížky Nápady čtenáře detektivek, kterou napsal v r. 1965.
"Vždyť přece detektivka skýtá tak nádherné možnosti legrace, které by těžkopádný realismus přirozeně musel vyloučit; nad důchodcem, připraveným o život chuligány pro padesát korun, se opravdu nesluší žertovat. Ale zámožní gentlemani, otrávení kvůli dvěma či třem milionům liber svými vnuky, kteří sázejí na koně? Mrtvola ženy - to je tragédie, říká Stephen Leacock, sám známý komik v detektivním žánru. Mrtvola dítěte - to je děsivá hrůza! Ale mrtvola postaršího gentlemana? No co - to je docela v pořádku. Koneckonců, není to už žádný mladík - a v životě si užil... Stejně to byl asi zhýralec... Má větší cenu mrtvý než živý."
Zbyšek Dřevojan, Znojmo
