Za V. H.

Dnes se loučíme s mužem, kterému zřejmě nevděčíme za svobodu, protože by nám ji stejně přinesl nevyhnutelný pád sovětského impéria. Ale loučíme se s člověkem, který v roce 1989 posunul naši startovní čáru mnohem dál, než by nám ji bývali narýsovali svazáci a estébáci toužící u vesla vystřídat zprofanované Brežněvovy pohrobky. Část z nich sice získala vliv prostřednictvím ekonomické moci, ale právě Havel má největší zásluhu na tom, že jejich apetit byl v maximální možné míře alespoň v počátcích potlačen, byť některým z nich - jmenovitě Václavu Junkovi či Mariánu Čalfovi - v jejich úsilí zřejmě nevědomky později pomáhal. Ale hlavně otevřel prostor pro vznik nových a zdravých politických stran. Jak s touto příležitostí politici naložili, je dobře známo. Z toho však nelze vinit Václava Havla. Kdo chtěl, tak příležitost, kterou díky Havlovi dostal, dokonale využil. A právě za to je třeba mu dnes poděkovat. Pro svou zemi nemohl Václav Havel udělat víc.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se