Francouzští poslanci schválili zákon proti popírání genocidy. Obecně se úprava týká i masakru Arménů, jehož se počátkem 20. století dopustili Turci.
Ankara, která však organizované vyhlazování Arménů popírá, v reakci na francouzský krok pohrozila všeobecným omezením vztahů s Francií. Krátce po hlasování odvolala svého velvyslance z Paříže.
Naopak Jerevan podle AFP ihned vzkázal Paříži, že Arménie je vděčná Francii za přijímání zákona.
Aby právní předpis schválený francouzskými poslanci vstoupil v platnost, musejí ho ještě schválit senátoři, což by podle agentury AFP mohlo trvat i několik měsíců.
Turecký premiér Erdogan reaagoval na francouzský krok nezvykle ostře. "Schválený zákon je rasistický, diskriminační a xenofóbní," uvedl s tím, že Francouzi způsobili rány, které bude těžké vyléčit. "Ankara okamžitě ruší povolení pro francouzská letadla," uvedl Erdogan.
Erdogan vyhrožuje: Turecko zmrazí styky s EU, bude-li jí předsedat Kypr - čtěte ZDE
Paříž zůstává v klidu
Paříž však podle AFP nebere hrozby vážně. "Jsou to plané hrozby a věřím, že bude třeba se vrátit k mnohem klidnějšímu dialogu, protože přiživovat hněv na jedné či druhé straně ničemu neslouží," prohlásil dříve i dnes dopoledne francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Leonetti. Vyjádřil přesvědčení, že Ankara vzhledem ke svým závazkům vůči Evropské unii a Světové obchodní organizaci (WTO) nemůže diskriminovat Francii z politických důvodů.
Podle místních komentářů se však nejspíš schyluje k vážné roztržce obou zemí. Ankara je přesvědčena, že nový zákon je přímo namířen proti tureckému státu, národu i komunitě tureckých exulantů ve Francii, a slíbila, že občany Francie "potrestá".
Turecká vláda se také domnívá, že zákon iniciovaný stranickou kolegyní prezidenta Nicolase Sarkozyho z Marseille, kde žije početná arménská menšina, je prosazován s cílem získat hlasy asi půl milionu obyvatel arménského původu v prezidentských volbách na jaře 2012.
Turecko přerušuje obchodní a vojenské vztahy s Izraelem, oznámil premiér Erdogan - čtěte ZDE
Před budovou Národního shromáždění v Paříži v době rokování poslanců demonstrovalo proti zákonu na výzvu francouzsko-tureckých sdružení na 4000 lidí. "Dějiny nesmějí sloužit politice," stálo na transparentech.
Zákon vyvolal napětí i uvnitř francouzských vládních kruhů. Podle místních médií ministr zahraničí Alain Juppé řekl Sarkozymu, že přijímání zákona nepokládá za vhodné vzhledem k očekávaným dopadům na vztahy obou zemí.
Prezident však odmítl nechat návrh stáhnout.
Turecko uznává, že při vojenských operacích pod Kavkazem v letech 1915 až 1917 zahynulo mnoho Arménů, ale tvrdí, že šlo o půl milionu obětí a výsledek chaosu vyvolaného boji. Odmítá termín genocida. Už dobová svědectví ale hovořila o masakru na základě národnosti. Nejen Arménie označuje vraždění za genocidu, jíž padlo za oběť na 1,5 milionu lidí.
Francie v roce 2001 přistoupila v otázce Arménů na termín genocida a nyní chce vládou navrženým zákonem trestat až rokem vězení a pokutou až 45 000 eur každého, kdo by tuto či jinou genocidu popíral.
