Když přijde řeč na finanční pomoc eurozóně, vidí rudě i jinak celkem rozumní lidé. Argumentace je jednoduchá. Dvě stě miliard eur eurozónu nezachrání, potřebovat bude dva biliony, takže nemá smysl posílat na účty Mezinárodního měnového fondu devadesát miliard korun. Mluvit lze i o morálním hazardu. Jak jinak naučit politiky hospodařit s vyrovnanými rozpočty, než když se poučí z bankrotu? Také se stává módou tvrdit, že Merkelová a Sarkozy to přehánějí se strašením, krize prý nakonec nebude mít tak devastující důsledky (rozpad EU, nepokoje, válka). Ale i kdyby, je to důvod se na pomoci eurozóně nepodílet?

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se