Únava z konceptuálního umění, které neustále nutí přemýšlet, ale neposkytuje estetickou libost, neboť pojem krásy už tu není centrální, ba ani vedlejší, vede často k prostému návratu k malbě. Chceme se dívat, těšit se z pěkně provedeného obrazu, a přitom, možná, a opravdu jen tu a tam zapřemýšlet.

Tyto úkroky stranou přirozeně míří do minulosti, kde je dostatek autorů, na jejichž dílo je radost se dívat. Vídeňská Albertina na tomto východisku staví svůj výstavní koncept. Otvírá se širokému publiku, dává slavná jména, ale přitom se nedá říct, že by její výstavy nabízely pouze banální výlety dějin malířství.

Potvrzuje to i aktuální retrospektiva Reného Magritta, vedle Dalího jednoho z nejoblíbenějších surrealistů, který se svým populárnějším španělským kolegou sdílí i jistá nařčení z trivializace umění a komerčního samoúčelu.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.