Perspektivní práce, která mě baví, ve stabilní firmě, to je to, co dnes studenti hledají. Stále více si uvědomují, že stabilita firmy souvisí i s její dlouhodobou strategií, chováním a hodnotami. Proto se letos firemní hodnoty budoucího zaměstnavatele ukázaly jako důležitější než nástupní plat,“ říká Václav Prýmek, partner ve společnosti PwC Česká republika.

Společenská odpovědnost nad zlato

 Stejně jako v loňském roce přibližně polovina (49 %) studentů považuje společenskou odpovědnost za jedno z rozhodujících kritérií při volbě budoucího zaměstnavatele. Firmy by se tedy měly pečlivě starat o to, jak jsou odpovědné, neboť alespoň nějakým způsobem se o jejich aktivity v oblasti CSR zajímá 9 z 10 studentů. A hlavně oproti předchozímu roku jsou pro studenty firemní hodnoty důležitější než nástupní plat. Studenti se také chtějí sami zapojit do programu společenské odpovědnosti svého nového zaměstnavatele. Například zhruba třetina by bylo ochotna bezplatně pomáhat neziskové organizaci formou pro bono služeb a čtvrtina by se chtěla zapojit do dobrovolnictví sociálního charakteru.

Co je při volbě zaměstnavatele nejdůležitější: 

 

2010

2011

 

1

Stabilita firmy na trhu

(dlouhodobá perspektiva)

Stabilita firmy na trhu

(dlouhodobá perspektiva)

1

2

Odvětví

Typ/náplň práce

2

3

Prestiž značky

Odvětví

3

4

Typ/náplň práce

Prestiž značky

4

5

Výše nástupního platu

Firemní hodnoty

5

6

Firemní hodnoty

Výše nástupního platu

6


Kdo není on-line, jako by nebyl

Studenti jsou jednoznačně virtuální komunitou. Získávání tipů na studentské či absolventské práce by si bez internetu již nedokázali představit. Nejčastěji (89 % studentů) je hledají na internetových stránkách jednotlivých společností. Následují specializované pracovní servery (80 %) a teprve s delším odstupem první osobní kontakt – veletrhy práce (30 %). Dvojciferný podíl (25 %) mají ještě pracovní sekce webových stránek jednotlivých univerzit a vysokých škol.

„I když se studenti pohybují ve virtuálním světě jak ryba ve vodě, o svém budoucím zaměstnavateli mají představy poměrně reálné. I proto hledají nejčastěji informace o absolventských místech a o svém budoucím zaměstnavateli na stránkách konkrétní firmy,“ uvedl Václav Prýmek.

Virtuální trh práce odlákal i část studentů z veletrhů práce, které bývají tradičně pořádány na vysokých školách. Zatímco loni se jich účastnilo 84 % studentů, letos už jen 67 %. Využívat nejnovějších technologií a neztrácet osobní kontakt se studenty se tak stává důležitým úkolem pro firmy.

„Většinu důležitých informací dnes najdou studenti na internetu, ať už na webu firmy či na virtuálních pracovních veletrzích. Osobní kontakt se zástupci firmy to však nenahradí. Proto se i PwC stále řady veletrhů účastní, abychom se mohli setkat se studenty tváří v tvář. Ne na všech veletrzích práce jsme ale vyhodnotili naši účast jako efektivní. Stejně jako řada dalších společností zvažujeme, zda se nám účast vyplatí. Nižší počet prezentujících pak samozřejmě snižuje atraktivitu těchto akcí i pro samotné studenty,“ zmínil Václav Prýmek.

Ekonomická krize a pokračující hospodářské ochlazení změnily i chování studentů na trhu práce. Nabídka studentských pozic na trhu, a tedy šance na zajímavé uplatnění klesly. Výrazně vzrost počet studentů, kteří jdou poprvé na veletrh práce už ve třetím ročníku.

„Studenti nechtějí ponechat nic náhodě. Uvědomují si, že situace na trhu práce je náročná. Začít se zajímat o své uplatnění teprve v posledním, pátém, ročníku je určitě pozdě. Stále více studentů však začíná být aktivní i dříve než ve čtvrťáku,“ dodává Prýmek.