Sněmovna v noci na pondělí podle očekávání přehlasovala koaliční většinou stanoviska opozičního Senátu k reformním a úsporným zákonům. Zásadní reformní předlohy míří k podpisu prezidentovi Václavu Klausovi. Hlasování předcházela šestidenní obstrukční rozprava. Opoziční ČSSD zvažuje, že kvůli postupu koalice při procedurách podá ústavní stížnost.

Poslanci během zhruba půlhodiny schválili například důchodovou reformu, zdravotnickou i sociální reformu. Ale také změnu sazeb DPH nebo založení generální inspekce bezpečnostních sborů.

Zde je přehled nejdůležitějších změn, které poslanci v závěru víkendu odsouhlasili.

1. Zdravotnictví

Jde o soubor zákonů, které zahrnují například specifické zdravotní služby. Ty mimo jiné upravují umělé oplodnění, sterilizaci žen, kastraci mužů a změnu pohlaví. Předloha rovněž zakazuje klonování lidí a stanoví podmínky pro ověřování nezavedených léčebných metod na lidech. Jedna z předloh také vyjímá z úhrad z pojištění část léků. Lidé si je budou muset platit sami.

Zákon o zdravotních službách

a) vymezení pojmů zdravotní péče a zdravotní služba - například péče neodkladná, nezbytná, plánovaná, preventivní, diagnostická, léčebná, ošetřovatelská, ambulantní, jednodenní a další

b) posílení práv pacienta - například právo na informace, úctu, volbu lékaře, konzultace jiného doktora, na přítomnost blízké osoby, na informace o ceně zákroků a služeb a způsobu jejich hrazení, na duchovní péči ve zdravotnickém zařízení

c) dříve vyslovené přání pacienta - platí pět let

d) stanovení práv a povinností poskytovatelů a zdravotníků

e) pravidla vedení zdravotnické dokumentace

f) úprava utajeného porodu

f) úprava pravidel pro použití omezovacích prostředků

g) zřízení a provozování registrů

Zákon o zdravotnické záchranné službě

a) dojezdová doba záchranářů do 20 minut

b) stanovení pravidel součinnosti mezi záchrannou službou a nemocnicemi

c) nemocnice má mít urgentní příjem, předává informace o volné kapacitě

d) výjezdové skupiny (pozemní, letecké, vodní) - tým s lékařem, tým zdravotníků bez lékaře

e) stanovení oprávnění a povinností záchranářů - mohou vstupovat na cizí pozemek a do cizích objektů, od lidí na místě mohou požadovat osobní i věcnou pomoc, nemusí poskytnout pomoc v případě ohrožení vlastního života či zdraví a v případě, že nebyli na situaci vycvičeni

g) financování záchranných služeb - zdravotní pojištění, stát, kraje

Zákon o specifických zdravotních službách

a) úprava pravidel umělého oplodnění, sterilizace, kastrace, změny pohlaví transsexuální osoby, psychochirurgických výkonů, nakládání s embryem

b) umělé oplodnění žen do 49 let

c) dobrovolná sterilizace od 21 let

d) zákaz vytváření lidských klonů

e) posuzování zdravotní způsobilosti a stavu

f) pravidla ochranného léčení, o němž rozhoduje soud

Novela zákona o zdravotním pojištění

a) hrazení čtyř pokusů umělého oplodnění místo dosavadních tří, pokud se do těla ženy při dvou prvních zákrocích přenášelo jen jedno oplodněné vajíčko

b) očkování dětí do sedmi měsíců proti pneumokoku se hradí z pojištění

c) očkování třináctiletých a čtrnáctiletých dívek proti rakovině děložního čípku se hradí z pojištění

d) pacient si bude sám hradit léky, které lze kupovat volně bez receptu

2. Důchodová reforma

Soubor tří zákonů, které počítají se zavedením druhého pilíře penzijního systému. Ten má tvořit individuální spoření v důchodových fondech, do nichž by lidé převáděli část příspěvků státu, které nyní platí do prvního pilíře na průběžné financování penzí.

Podle návrhu by z pojistného odváděného státu vyvedli tři procentní body do penzijních fondů a k nim přidali ještě dva procentní body ze svého. Rozhodnutí bude nevratné. Systém má začít fungovat od roku 2013.

Sedm hlavních bodů reformy penzí

1. Druhý pilíř důchodové reformy

Zavedení takzvaného druhého pilíře důchodové reformy. Lidé si budou moci z 28 procent hrubé mzdy odváděné na sociální pojištění převádět na individuální účet u soukromých penzijních společností tři procentní body. Podmínkou je, že přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého.

2. Dobrovolná účast

Účast v druhém důchodovém pilíři bude dobrovolná, nebude ji ale možné zrušit. Lidé se budou moci pro vstup do druhého pilíře rozhodnout do dovršení 35 let věku, starší 35 let se budou muset rozhodnout do konce roku 2012. Současných důchodců se druhý pilíř netýká.

3. Čtyři druhy fondů

Penzijní společnosti budou spravovat svěřené peníze ve čtyřech fondech - fondu státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém. Fondy se liší mírou rizika a výnosů. Svěřené příspěvky a majetek společností mají být odděleny tak, aby lidé o úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli.

4. Možnost doživotní renty

Po dosažení důchodového věku se lidé budou moci rozhodnout pro výplatu naspořené částky buď formou doživotní penze, případně formou doživotní penze s pozůstalostní penzí na tři roky, nebo formou výplaty renty po dobu 20 let. V případě úmrtí střadatele bude naspořená částka předmětem dědictví.

5. Výměra státní penze beze změn

Základní výměra důchodů z prvního, tedy státního průběžného pilíře, zůstane stejná, jako kdyby si člověk ve druhém pilíři nespořil.

6. Transformace fondů

Penzijní společnosti vzniknou především transformací současných penzijních fondů. Budou nabízet i doplňkové penzijní spoření, tedy stávající důchodové připojištění. To také prodělá změny. Současní účastníci budou převedeni do transformovaných fondů. Noví účastníci v jeho rámci nebudou moci vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů. Na rozdíl do současných fondů by měly mít větší možnosti investování. Mohou tak v nich být vyšší výnosy, ale za cenu vyššího rizika ztráty úspor.

7. Změna státního příspěvku

V rámci současného penzijního připojištění se také změní výše státního příspěvku. Lidé za příspěvek minimálně 300 korun (v současnosti lze příspěvek získat už při spoření ve výši 100 korun měsíčně) mají dostávat od státu měsíčně 90 korun. Nad třistakorunové úspory by za měsíc obdrželi 90 korun a 20 procent ze spořené částky. Při úspoře 1000 a více korun budou od státu měsíčně dostávat 230 korun. Maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění se tak má zvýšit až na 2760 korun ročně. V současnosti je to 1800 korun za rok.

3. Sociální reformy

Jde především o balík úsporných opatření. Například nezaměstnaní mají mít nově kompenzaci za nevyplacené odstupné. Mění se také systém sociálních dávek.

Nová pravidla by měla podle novely zákonů o pomoci v hmotné nouzi, o sociálních službách a o státní sociální podpoře platit od příštího roku a týkají se například čerpání rodičovského příspěvku a příspěvku na péči. Zde jsou hlavní změny:

Výplata sociálních dávek

Zákon, který kvůli sjednocení vyplácení dávek mění zákon o pomoci v hmotné nouzi, o sociálních službách či o státní sociální podpoře

a) dávky, příspěvky a podpory bude nově vyplácet jen úřad práce

b) zavedení takzvané sociální karty - nahradí průkazy pro postižené TP, ZTP a ZTP/P, budou se na ni vyplácet dávky a příspěvky, má sloužit jako identifikační a případně i platební karta

c) změna posuzování zdravotního stavu kvůli přidělení dávek - hodnocení deseti oblastí

d) omezení doby poskytování příspěvku na bydlení na sedm let během deseti let, netýká se postižených a seniorů nad 70 let

e) příspěvek na péči budou dál dostávat přímo postižení a senioři, ne poskytovatelé služeb

f) zvýšení příspěvku na péči pro děti do 18 let z 5 000 na 6 000 korun (II. stupeň závislosti na pomoci)

g) rodiče si budou moci pružně zvolit délku rodičovské i výši rodičovského příspěvku, vyčerpat budou moci celkem 220 tisíc korun

Novela o zaměstnanosti

a) pokud nezaměstnaný odmítne po dvou měsících bez práce poskytovat veřejně prospěšnou službu, může přijít o podporu a vyřadí se z evidence úřadu práce

b) pokud člověk bez vážného důvodu dá výpověď z místa, které mu zprostředkoval úřad práce, může se do evidence nezaměstnaných znovu přihlásit až za šest měsíců

c) podporu v nezaměstnanosti budou moci dostat i studenti, pokud předtím pracovali a odváděli pojistné

d) podpora v nezaměstnanosti, pokud člověk odpracoval 12 měsíců v posledních dvou letech místo nynějších tří

e) zaměstnavatelé nemusí hlásit úřadu práce volná místa

f) práci mohou zprostředkovat místo úřadu práce i agentury - na uchazeče dostanou 5 000 korun, za jeho umístění 1 250 korun, pokud pracovník bude mít práci na dobu neurčitou a zůstane v ní aspoň půl roku, agentura může dostat dalších 500 korun

g) stát bude firmám s víc než polovinou zdravotně postižených zaměstnanců na takového pracovníka měsíčně poskytovat 75 procent vydaných mzdových nákladů, maximálně ale 8 000 korun; po roce provozu chráněných pracovních míst se příspěvek na pracovníka může zvýšit až o 2 000 korun měsíčně

h) za nelegální zaměstnávání bude místo 10 tisíc korun hrozit pokuta 100 tisíc korun

Další změny v sociální oblasti

Přehled hlavních změn, které přináší vládní balíček úspor v sociální oblasti tak, jak mají platit od příštího roku:

1. Zachování nemocenské ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu po celou dobu nemoci. Dříve se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent.

- očekávaná úspora 2,3 miliardy korun

2. Stát bude nemocenskou proplácet až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelé tak budou proplácet oproti současnosti o týden navíc.

- očekávaná úspora 1,8 miliardy korun

3. Sazba pojistného na sociální zabezpečení bude pro zaměstnavatele zachována na 25 procentech, nebude snížena na 24,1 procenta.

- očekávaný příjem do rozpočtu 9,2 miliardy korun

4. Zaměstnavatelé si nadále nebudou moci odečíst polovinu náhrady mzdy poskytnuté za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény od pojistného na sociální zabezpečení, které má zaměstnavatel odvádět.

- očekávaná úspora není uvedena

5. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) si může určit vyšší měsíční základ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění, než odpovídá jejím příjmům, pokud si určí měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění minimálně ve stejné výši nebo vyšší.

- očekávaná úspora 1,05 miliardy korun

6. Zaměstnavatelé s maximálně 25 zaměstnanci se budou moci přihlásit do zvláštního systému placení pojistného na nemocenské pojištění se sazbou pojistného o jeden procentní bod vyšší, zvýší se tedy z 2,3 procenta na 3,3 procenta. Díky tomu si budou moci odečíst z pojistného polovinu z náhrady mzdy vyplácené za dočasné pracovní neschopnosti.

- očekávaná úspora je přibližně ve výši očekávaných výdajů 80 až 170 milionů korun

7. Omezení výplaty sociálního příplatku pro rodiny, kde alespoň jeden její člen má dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Opatření se projeví v systému dávek hmotné nouze

- očekávaná úspora 1,3 miliardy korun

8. Snížení celkové vyplacené částky u čtyřleté varianty rodičovského příspěvku.

- očekávaná úspora 1 miliarda korun

9. Porodné se bude dál vyplácet pouze za první narozené dítě výhradně těm rodinám, jejichž příjem nepřesáhne 2,4násobek životního minima.

- očekávaná úspora 1,3 miliardy korun

10. Přibude důvodů, ze kterých je možné agentuře či úřadu práce odejmout povolení ke zprostředkování zaměstnání.

- očekávaná úspora není uvedena

11. Lidé registrovaní na úřadu práce nebudou moci pobírat dávky a současně pracovat, jak je tomu nyní ve vybraných případech.

- očekávaná úspora 820 milionů korun

12. Lidé, kteří odejdou ze zaměstnání po dohodě se zaměstnavatelem či na vlastní žádost, budou mít nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti, ve výši 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

- očekávaná úspora není uvedena

13. OSVČ bude mít nárok na překlenovací příspěvek, pokud už nebude registrována jako uchazeč o zaměstnání.

- očekávané výdaje 100 milionů korun

14. Podpora v nezaměstnanosti se bude vyplácet až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému. Za nevyplacené odstupné či odchodné bude stát vyplácet kompenzaci.

- očekávaná úspora není uvedena

15. Příspěvek na péči se v prvním stupni sníží ze současných 2000 na 800 korun měsíčně.

- očekávaná úspora 1,67 miliardy korun.

Zdroj: Důvodová zpráva návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí

4. Změny v DPH

Poslanci rozhodli i o zvýšení dolní sazby daně z přidané hodnoty od příštího roku na 14 procent a o sjednocení obou sazeb na 17,5 procenta od roku 2013.

5. Generální inspekce bezpečnostních sborů

Sněmovna zamítla senátní úpravu podmínek pro kandidáty na ředitele nové Generální inspekce bezpečnostních sborů. Vládní předlohu, která inspekci založí, poslanci poslali prezidentovi k podpisu v původním znění. Inspekce má začít pracovat příští rok.

Jejím úkolem bude stíhání trestných činů příslušníků a zaměstnanců policie, celní správy, vězeňské služby i samotné inspekce. Roční náklady na činnost nové inspekce se očekávají zhruba ve výši 280 milionů korun, jednorázové výdaje na její vznik vláda vyčíslila skoro na 46 milionů korun. Inspekce by měla mít 335 zaměstnanců.

Související