Šestidenní souboj koaličních a opozičních poslanců skončil až v neděli před půlnocí. Sociálním demokratům už došli poslanci, kteří mohli svými zdlouhavými proslovy zdržovat přijetí vládních reforem. 

Sněmovna tak většinou vládních poslanců prosadila například zavedení soukromých penzijních fondů nebo přísnější vyplácení dávek v nezaměstnanosti.

Všechny schválené vládní zákony nyní míří rovnou na Hrad k podpisu prezidenta. Šlo už totiž o normy vrácené Senátem.

Opoziční ČSSD a komunisté se ale s prohrou nesmířili. Jejich lídři chtějí podat ústavní stížnost. Vládní koalice totiž svojí většinou změnila zavedený postup a po prvních dnech a nocích nekonečných obstrukcí omezila počet a délku jednotlivých vystoupení. 

Součástí balíku reforem je například novela zákonů o pomoci v hmotné nouzi, o sociálních službách a o státní sociální podpoře, podle které bude od příštího roku možné čerpat některé dávky prostřednictvím sociální karty, která bude sloužit jako identifikátor.

Podle novely také nově získají podporu v nezaměstnanosti lidé, pokud odpracovali rok za poslední dva roky, nikoli tři jako nyní. Do systému by se mohli nově zapojit i lidé, kteří pracují při studiu a platí pojistné.

Další změnou změna zákona o zdravotních službách. Ten dává pacientům právo na veškeré informace o zdravotním stavu a o zdravotních službách, které jim mají být poskytnuty.

Nejdiskutovanější je důchodová reforma. Zde je přehled hlavních bodů

1. Zavedení takzvaného druhého pilíře důchodové reformy. Lidé si budou moci z 28 procent hrubé mzdy odváděné na sociální pojištění převádět na individuální účet u soukromých penzijních společností tři procentní body. Podmínkou je, že přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého.

2. Účast v druhém důchodovém pilíři bude dobrovolná, nebude ji ale možné zrušit. Lidé se budou moci pro vstup do druhého pilíře rozhodnout do dovršení 35 let věku, starší 35 let se budou muset rozhodnout do konce roku 2012. Současných důchodců se druhý pilíř netýká.

3. Penzijní společnosti budou spravovat svěřené peníze ve čtyřech fondech - fondu státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém. Fondy se liší mírou rizika a výnosů. Svěřené příspěvky a majetek společností mají být odděleny tak, aby lidé o úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli.

4. Po dosažení důchodového věku se lidé budou moci rozhodnout pro výplatu naspořené částky buď formou doživotní penze, případně formou doživotní penze s pozůstalostní penzí na tři roky, nebo formou výplaty renty po dobu 20 let. V případě úmrtí střadatele bude naspořená částka předmětem dědictví.

5. Základní výměra důchodů z prvního, tedy státního průběžného pilíře, zůstane stejná, jako kdyby si člověk ve druhém pilíři nespořil.

6. Penzijní společnosti vzniknou především transformací současných penzijních fondů. Budou nabízet i doplňkové penzijní spoření, tedy stávající důchodové připojištění. To také prodělá změny. Současní účastníci budou převedeni do transformovaných fondů. Noví účastníci v jeho rámci nebudou moci vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů. Na rozdíl do současných fondů by měly mít větší možnosti investování. Mohou tak v nich být vyšší výnosy, ale za cenu vyššího rizika ztráty úspor.

7. V rámci současného penzijního připojištění se také změní výše státního příspěvku. Lidé za příspěvek minimálně 300 korun (v současnosti lze příspěvek získat už při spoření ve výši 100 korun měsíčně) mají dostávat od státu měsíčně 90 korun. Nad třistakorunové úspory by za měsíc obdrželi 90 korun a 20 procent ze spořené částky. Při úspoře 1000 a více korun budou od státu měsíčně dostávat 230 korun. Maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění se tak má zvýšit až na 2760 korun ročně. V současnosti je to 1800 korun za rok.

Související