Na světě existují tisíce různých parfémů a toaletních či kolínských vod. "Přesný počet je těžké odhadnout. Na trh přichází ročně i několik stovek nových vůní, dříve to bývala tak jedna dvě," popisuje parfumérka Jana Jirousková. Její zaměstnavatel, společnost Aroma, je jediným českým průmyslovým výrobcem parfémů. V zahraničí ale najdete podobných firem desítky. K těm nejvýznamnějším patří nadnárodní korporace Symrise, Firmenich či IFF - International Flavors & Fragrances. Jde o největší světové výrobce vůní. Tato jména přesto mnoho neřeknou ani pravidelným zákazníkům parfumerií. Proč? Jejich "peřím" se totiž chlubí podstatně slavnější designérské a kosmetické firmy.

Kupříkladu IFF vytvořily úspěšné vůně, které jsou na trhu k dostání pod značkami, jako jsou Calvin Klein, Estée Lauder, Clinique, Lancôme či Ralph Lauren - a ty už milovníci vůní znají určitě. "Módní značky, které zaměstnávají své vlastní parfuméry a vůně přímo vyrábějí, jsou na trhu víceméně výjimkami. K těm patří třeba Chanel či Guerlain," říká generální ředitel Aromy Pavel Foret.

Návod, jak na vůni

A jak se vůně rodí? Jde o to vytvořit co nejzajímavější kombinaci "stavebních kamenů vůní", tedy jednotlivých vonných složek. Mezi ně patří kupříkladu levandule, asijská vonná tráva vetiver či ambra z těla vorvaňů. Ke klasickým postupům, kterými jsou tyto složky získávány z přírodních materiálů, patří destilace, anfleráž, lisování či extrakce.

"Jejich cílem je získat vonné silice, které se následně zkomponují a zředí alkoholem," shrnuje podstatu tvorby parfému obchodní ředitel e-shopu Parfemy.cz Daniel Kopecký. Zatímco většinu zmíněných postupů si dokáže alespoň zhruba představit každý, kdo ještě nezapomněl na hodiny chemie, anfleráž zůstává tajemnější. V zásadě však jde o speciální druh extrakce, jenž se používá již stovky let. "Skleněný plát se pokryje vrstvou tuku a na ni se pokládají květy - třeba jasmínové či pomerančové. Tuk do sebe vsává vonné látky.

A květy se vyměňují až do chvíle, kdy je tuk silicemi zcela nasycen. Poté se tuk rozpustí v lihu, z něhož se destilací získá esenciální olej," popisuje Daniel Kopecký. Dnešní parfuméři však anfleráž - podobně jako ostatní tradiční metody - používají pouze výjimečně. Drtivá většina vonných složek je totiž vyráběna synteticky. Taková výroba je totiž rychlejší, levnější - a navíc šetrnější k životnímu prostředí.

Voňavé umění

S vůněmi ovšem umí pracovat málokdo. Parfémy jsou umělecká díla svého druhu. "Parfuméři musejí mít speciální nadání. Nesmí jim chybět čichová paměť, kreativita, vzdělání a zkušenosti," naznačuje Pavel Foret. Příběhy zrození jejich děl bývají pozoruhodné. Kupříkladu parfém Coco, který v roce 1984 vytvořil Jacques Polge z Chanelu jako vzpomínku na svoji zesnulou šéfovou, vznikal čtyři roky. Jeho tvůrce přitom hledal inspiraci při dlouhých procházkách bytem mrtvé Coco Chanel. Laikům obvykle nezbývá než vsadit na výtvor zavedené profesionální firmy. Komu dávají přednost Češi? "Na našem trhu jsou nejoblíbenější vůně značek Hugo Boss a Dolce & Gabbana. Ty totiž pravděpodobně nejlépe vystihují vkus českého nosu," popisuje obchodní ředitel sítě parfumerií Fann Radek Voňavka.

Při svém uvedení se podle něho s velkým ohlasem setkávají i vůně značek Versace, Gucci či Escada. Zajímají prý zejména mladší zákazníky, kteří rádi experimentují. O oblíbených vůních však zdaleka nerozhoduje pouze věk, ale i styl. "Ženy, které si potrpí na luxus, často volí klasické vůně značky Chloé. Ty sportovně založené preferují naopak třeba Davidoff Cool Water," přibližuje Daniel Kopecký. Snad žádného muže však podle něho neurazí třeba svěží a "radostná" toaletní voda Essential firmy Lacoste. Tak či onak. Hlavní slovo musí mít při volbě vůně nos. Vůně, kterou používáme, by měla odpovídat naší osobnosti. Stejně jako oblečením můžeme i její volbou naznačit okolí, kdo jsme.

Petra Sýkorová

Foto: Profimedia.cz, Parfémy.cz, Chanel

Související