Moravskoslezský kraj nejspíš dostatečně nekontroloval stavbu mostu ve Studénce na Novojičínsku, který se v srpnu 2008 zřítil a do jehož trosek narazil vlak. Nehoda si vyžádala osm lidských životů a devět desítek zraněných.

Chyby v kontrole ve středu u ostravského soudu, který neštěstí řeší, připustila bývalá úřednice investičního odboru hejtmanství Zuzana Miklasová.

Na stavbě měla zastupovat kraj. Podle smlouvy měla na starost technické otázky a celý průběh rekonstrukce. Miklasová dnes tvrdila, že se starala jen o finanční stránku projektu. Připustila ale, že měla být prostředníkem mezi krajem a stavebním úřadem, který měla o stavebních pracích informovat. Neudělala to ani jednou. "Opomněla jsem to," přiznala u soudu.

Na stavbě byla několikrát. Účastnila se kontrolních dnů. O postupu prací měla informovat stavební úřad, který podle toho měl plánovat své kontroly. To se ale nestalo, čímž podle některých advokátů zmařila možnost odhalení chyb, které nakonec vedly ke zřícení mostní konstrukce.

Na většinu otázek ale Miklasová odpovídala s tím, že si nepamatuje. Soudce ji několikrát upozornil na její povinnost vypovídat. Podivoval se i nad tím, že tolik věcí zapomněla. "Vždyť tam zemřelo osm lidí," řekl. "Už to jsou tři roky. Nemusím si pamatovat všechno. V mém věku už na to mám právo," reagovala na výtku svědkyně.

Konstrukce mostu byla špatně zajištěná, potvrdil soudu další svědek v kauze Studénka - čtěte ZDE

Znalec v kauze Studénka: Most držela slabší konstrukce, než uvádí projekt - čtěte ZDE

Dnes si už nepamatuje, s kým o stavbě jednala. V době stavby si prý ani nevšimla toho, že se změnil projekt, a hlavně systém podpěrných konstrukcí. Údajně netušila ani to, že velkou část stavby v rozporu se smlouvou provádí subdodavatelská firma Bögl a Krýsl.

Mluvčí krajského úřadu Šárka Vlčková potvrdila, že Miklasová už není zaměstnankyní kraje. Její dnešní vyjádření komentovat nechtěla. "Obecně se nechceme k případu vyjadřovat v době, kdy proces ještě neskončil," řekla. Soudní jednání pokračuje ve čtvrtek.

8 obětí, 95 zraněných a 177 milionů škod

Senát novojičínského okresního soudu se případem zabývá od 20. června. Z kapacitních důvodu využívá největší jednací síň Krajského soudu v Ostravě.

Senát zatím vyslechl obžalované, svědky a několik znalců. Někteří odborníci poukázali na chyby, jichž se stavbaři dopustili. Na chyby upozornila i policie. Ty pak podle ní ve vzájemném souběhu vedly k tomu, že se most zřítil.

Nehoda se stala 8. srpna 2008, kdy na železniční trať ve Studénce spadl rekonstruovaný silniční most. Do jeho trosek narazil mezinárodní rychlík Comenius. Na místě zahynuli čtyři ženy a dva muži.

Další muž zemřel později v novojičínské nemocnici. Osmou obětí se stala polská cestující, zemřela v krakovské nemocnici 26. září 2008. Dalších 95 pasažérů bylo zraněno, škoda přesáhla 177 milionů korun.

Obžalováni jsou tři pracovníci generálního dodavatele stavby, společnosti ODS - Dopravní stavby Ostrava, pět zaměstnanců subdodavatele – firmy Bögl & Krýsl, pracovník Správy silnic Moravskoslezského kraje, který měl na stavbu dohlížet, a osoba samostatně výdělečně činná, která pro subdodavatele pracovala.

Co už u soudu zaznělo

Jiří Studnička, soudní znalec v oboru stavebnictví: "Vznikla labilní konstrukce, jako když si na židli dáte ještě štokrle, takové to bylo celé vratké."

Petr Janouškovec, který podle obžaloby za ODS (Ostravské dopravní stavby) za stavbu jako vrchní stavbyvedoucí odpovídal: "S obžalobou nesouhlasím, stavbu jsem neřídil. Dohlížel jsem ve firmě na jednotlivé stavbyvedoucí, jednal jsem s investory, řešil ekonomické záležitosti, jezdil na kontrolní dny, ale nikdy jsem neřídil přímou činnost na stavbě."

Lukáš Stoček, advokát Ladislava Novického, který stavbu kontroloval jako pracovník Správy silnic Moravskoslezského kraje: "Na lavici obžalovaných mělo usednout více lidí. A také z řad zástupců Moravskoslezského kraje. Mému klientovi je kladeno za vinu, že neinformoval nadřízené. To se ale stalo přímo na stavbě."

Kazimierz Litvin, otec 23leté polské dívky, která po nehodě zemřela: "Budeme se ale snažit, abychom se dozvěděli pravdu."

Lenka Fierlová, matka jedné z obětí: "Byl to šlendrián prvního stupně. Zemřelo osm lidí a mezi nimi i náš milovaný syn. Musí být potrestáni."

Jan Bulušek, 21letý mladík, který přišel o obě nohy: "S hroznými vzpomínkami nemám problém, nic si z nehody nepamatuju."

Naďa Tomčíková, která ve vlaku cestovala a po nehodě pomáhala zraněným: "Myslela jsem si, že na to dokážu zapomenout snadněji a rychleji. Zatím to ale nejde. Vrací se to. Dneska mi je úplně stejně jako před třemi lety. Není to tak strašné, jako když jsem v noci nemohla spát a pořád jsem viděla, jak se řítí vlak, ale v té hlavě to je."

Jiří Šindelář, strojvedoucí havarovaného vlaku: "Ve chvíli, kdy jsem se ve vlaku řítil vstříc padajícímu mostu, nevěřil jsem, že to přežiju. To snad ani není možné, že jsem měl takové štěstí. Vzpomínat na to je velice nepříjemné, zvláště teď, kdy si člověk po třech letech vzpomínky obnovuje."
Jiří Vlach, projektant, který měl na starost projekt výsunu, betonáže a zásunu mostu: "Myslím si, že pád zavinilo více věcí."
Miroslav Kovalík, ředitel ostravské pobočky firmy Bögl a Krýsl: "Necítím se vinen. K nehodě nedošlo v souvislosti s mým jednáním. Příčinou byla jízda vlaku bez omezujících podmínek. Odpovědnost by měl nést někdo jiný."

Zdeněk Malý, vedoucí technického úseku společnosti Bögl a Krýsl: "Železniční neštěstí považuji za osobní i profesní tragédii. Hlavní příčinu tragických následků přičítám Českým drahám. Nezajistily bezpečný provoz vlaků. Osobně jsem svým jednáním pád mostu nezavinil a ani jsem mu nemohl zabránit."
Oldřich Magnusek, projektový manažer společnosti Bögl a Krýsl: "Pád mostu a jeho příčiny jsou jedna věc. Skutečnost, že pod rekonstruovaným mostem jezdí vlaky vysokou rychlostí, je věc druhá. Mám zkušenosti, že se při jiných stavbách snižovala na stavbách rychlost. Jsem přesvědčen, že pokud by vlaky jezdily pomaleji, nemuselo k takové tragédii dojít." 
Ladislav Novický, úředník Správy silnic Moravskoslezského kraje, který jako jediný z obžalovaných nepůsobil přímo na stavbě: "Kontroloval jsem jen čerpání peněz z fondů Evropské unie. Řešil jsem hospodaření na stavbě. Neměl jsem na starost nic, co by souviselo s technologiemi."

Jiří Karásek, živnostník, který pracoval pro firmu Bögl a Krýsl a na mostě byl přímo v okamžiku jeho zřícení: "Na stavbě jsem byl pověřen zámečnickými pracemi, vykonával jsem jen to, co mi stavbyvedoucí nařídil. V době pádu konstrukce jsem byl na mostě, po otřesu a náklonu mostu jsem spadl z výšky asi pěti metrů, stihl jsem ale utéct. Pád mostu s havárií nesouvisí. Nemusela nastat, pokud by byla dodržena pravidla železniční přepravy. Kdyby byly zavedeny výluky nebo alespoň omezena rychlost vlaků, nemuselo k neštěstí dojít."