Kříž u Dobronína na Jihlavsku připomínající Němce, údajně zabité po skončení druhé světové války Čechy, natřeli členové České strany národně sociální (ČSNS) na růžovo.

Při příležitosti vzniku prvního československého státu umístili zároveň vedlě něj dalších 64 dřevěných křížů, které mají připomínat oběti nacistického masakru ve Velkém Meziříčí z května 1945.

Policie se podle mluvčí Dany Čírtkové případem zatím nezabývá. Ani starostu obce Jiřího Vlacha (KSČM) na událost nikdo neupozornil.

 

"Na louce před křížem mrtvých nacistů jsme umístili kříže připomínajících 58 plus šest obětí masakru ve Velkém Meziříčí a také jména některých obcí, které u nás byly za druhé světové války vypáleny a jejichž obyvatelé byli zčásti nebo zcela povražděni a umučeni," řekl místopředseda ČSNS Michal Klusáček.

Asi desítka členů si podle něj připomněla nejen vznik republiky, ale také Jana Opletala a Václava Sedláčka, který byl zastřelen 28. října 1939 na protifašistické demonstraci.

"Tím jsme alegoricky vyjádřili, jakou posloupnost dějiny měly. V blízkosti křížů jsme umístili ceduli s popisem. Aby vše získalo na důrazu, natřeli jsme kříž nacistů narůžovo," uvedl Klusáček. Kauzu kříže na dobronínské louce podle něj ČSNS sledovala a akci delší dobu připravovala.

V lokalitě Budínka byly kosterní pozůstatky Němců z masového hrobu vyzvednuty loni v srpnu. Podle antropologů tam byla zakopána těla nejméně 13 lidí. Kriminalisté vyšetřují případ od loňského září pro podezření z vraždy.

Podle policie vraždili Češi

Česká televize v září uvedla, že podle publicisty Václava Vlka německé civilisty v Dobroníně nezavraždili Češi, ale německý komunista Robert Kautzinger se svými dvěma syny. Mstil se za to, že ho tamní členové nacistické strany NSDAP poslali do koncentračního tábora.

Policejní vyšetřovatel kauzy Dobronín Michal Laška naopak stále trvá na tom, že šlo o pomstu Čechů.

Související