Je jich třináct a řeší největší úplatkářské aféry nebo vraždy organizovaných gangů. Za to těmto soudcům náleží právo na ochranku, bydlení ve střežených domech a vysoké příplatky. Členové speciálního soudu v západoslovenském Pezinku patří mezi soudcovskou elitu.

Česko se podobného soudu hned tak nedočká. Ačkoli po něm volají třeba Věci věrejné a v minulosti se o něj zasazovala i protikorupční organizace Transparency International, ministerstvo spravedlnosti minulý týden poslalo do vlády materiál, v němž vznik speciálního soudu odmítá.

"Zřízení speciálního trestního soudu tak, jak je tomu například na Slovensku, se nedoporučuje. Toto řešení by se mohlo ocitnout v rozporu s ústavním pořádkem," vysvětluje v dokumentu ministerstvo.

Chybí stamiliony

Hrozící konflikt s ústavou je však ve skutečnosti jen zástupným důvodem. "Jistě by bylo možné připravit takovou právní úpravu, která by s ústavou v rozporu nebyla," přiznává mluvčí resortu Tereza Palečková. Ministerstvu ale na zřízení nové instituce chybějí řádově stovky milionů korun. A panují navíc pochybnosti, zda by se investice vůbec vyplatila. "Slovenský speciální soud stál v přepočtu více než jednu miliardu korun a bohužel se ukázalo, že jeho přínos nebyl tak obrovský," říká ministr Jiří Pospíšil (ODS).

Právě příklad Slovenska ilustruje, s jakými omezeními se tento typ jinak vychvalovaného soudu potýká. Tamní speciální soudci sice stihli za osm let působení odsoudit zhruba 350 lidí, mezi nimiž byli mafiáni, úplatní starostové nebo i členové justice, jenomže jejich rozhodnutí nejsou definitivní. Případná odvolání totiž řeší "běžní" soudci z Nejvyššího soudu, kteří mají často docela opačný názor.

Jako příklad lze uvést kauzu bývalého starosty bratislavské části Rača Pavla Bielika, jenž podle obžaloby vzal úplatek za schválení jistého stavebního projektu - speciální soudci dvakrát rozhodli o několikaletém vězení, Nejvyšší soud jim však pokaždé případ vrátil až Bielika nakonec osvobodili.

Pokud by speciální soud vznikl také v Česku, tak nejspíše i jeho rozhodnutí by musel řešit Nejvyšší soud. A to Pospíšilovu ministerstvu vadí. "Přineslo by to větší zatížení dnes již tak dosti vytíženého Nejvyššího soudu," říká mluvčí resortu Tereza Palečková.

Senát místo soudu

Místo speciálního soudu chce tak ministerstvo alespoň při krajských soudech zřídit speciální senáty, které se budou orientovat na korupční případy. I když tahle změna neřeší hlavní problém, kterým se argumentuje při vzniku speciálních soudů - zpřetrhání místních vazeb úplatkářů na lidi z justice.

Pospíšilovo ministerstvo nicméně tvrdí, že klíčové pro boj s korupcí bude, když vznikne zvláštní útvar protikorupčních žalobců. "Problém totiž nespočívá ve špatném postihování korupce ze strany soudů, ale v tom, že tyto případy se před tribunál často ani nedostanou nebo nejsou podepřeny kvalitní obžalobou," argumentuje mluvčí resortu Palečková.

Skupina celkem patnácti žalobců má vzniknout do dvou let. Její členové budou smět na rozdíl od běžných žalobců například zkoumat podezřelé bankovní převody, které zachytí Finančně analytický útvar ministerstva financí.

Náklady na zřízení týmu odhaduje ministerstvo spravedlnosti na 106 milionů korun.

Vladimír Šnídl

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) tvrdí, že pro boj s korupcí postačí zřidit elitní útvar žalobců. Speciální soudy jsou prý drahé a neosvědčily se. Foto: René Volfík

Související
Zobrazit