Dám vám jednoduchý příklad. Třeba takový knír. Podíváte se na někoho, kdo ho má, a co vás napadne? Hele, chlap s knírem. Je velmi nepravděpodobné, že by vás k jeho kníru napadlo cokoliv dalšího. Kdybyste ale mluvili albánsky, přemýšleli byste o tom kníru o něco déle.

Má konce natočené nahoru, nebo naopak svěšené dolů? Je tenký, nebo pořádně huňatý? Připomíná vám koště? V albánštině je to důležité, protože tu pro knír existuje dvacet sedm výrazů podle toho, o jaký typ jde. Stejné množství výrazů mají v albánštině třeba i pro obočí. Knír a obočí zkrátka v jejich společnosti hraje daleko větší roli než v té naší.

Je tedy možné, že jazyk může ovlivňovat to, o čem přemýšlíme a jak vnímáme to, co se děje kolem nás? A že bychom to vnímali jinak, kdyby naším mateřským jazykem byla němčina, ruština nebo angličtina? Dám vám ještě jeden názorný příklad, který používá jazykovědec Guy Deutscher, jeden z hlavních současných protagonistů teorie, že v různých jazycích lidé cítí a prožívají věci různě.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se