Kurdští povstalci zaútočili na jihovýchodě Turecka poblíž hranic s Irákem na armádní oddíly a zabili podle aktualizované bilance 26 tureckých vojáků. Jde o druhý nejkrvavější útok Kurdů od roku 1993.

Armáda na něj odpověděla pronásledováním útočníků i přes hranice do Iráku, kde mají své hlavní základny. Turecký prezident Abdullah Gül prohlásil, že odplata za útoky na turecké vojáky "bude velká".

Útoky byly hlášeny z měst Çukurca a Yüksekova v provincii Hakkari, uvedla turecká televize NTV. Kromě 26 zabitých bylo dalších 16 tureckých vojáků zraněno. K útokům se podle ní přihlásili povstalci ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), která terorem bojuje za autonomii kurdské menšiny.

Podle agentury AFP je středeční akce co do počtu obětí nejkrvavějším útokem kurdských povstalců namířeným proti tureckým ozbrojeným silám od roku 1993. Tehdy kurdští separatisté zabili 33 neozbrojených tureckých vojáků.

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan zrušil po útocích plánovaný odlet na návštěvu Kazachstánu a věnuje se bezpečnostní situaci v zemi, oznámil premiérský úřad.

Speciální armádní oddíly v síle nejméně jednoho praporu útočníky od středečního rána v hornatém terénu pronásledují a postoupily přitom asi tři až čtyři kilometry do hloubky iráckého území, uvedla agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v turecké armádě. Během dopoledních akcí bylo zabito nejméně 15 kurdských ozbrojenců, uvedla armáda. Postup pozemních komand podporují palbou bitevní vrtulníky.

Podle agentury AFP turecké letectvo často bombarduje skrýše PKK v horách na severu Iráku, avšak vojenští odborníci opakovaně zdůrazňují potřebu vpádu pozemních sil do dané oblasti, aby mohly být vyčištěny i týlové základny hnutí PKK, považovaného Tureckem i řadou západních zemí za teroristické.

Dosud poslední přeshraniční výpad turecké armády do hor na severu Iráku se uskutečnil v únoru 2008. Irácká ústřední vláda má na severu země jen minimální vliv, zdejší autonomní orgány iráckých Kurdů proti PKK nezasahují.

Příslušníci PKK zintenzivňují od léta útoky na vojenské a policejní cíle na jihu a jihovýchodě Turecka. V září zaútočili v provincii Siirt na malá kasárna místního četnictva. Při přestřelce zahynulo šest vojáků a tři povstalci.

V turecké metropoli Ankaře při bombovém útoku zahynuli tři lidé a dalších 34 bylo zraněno. Jiný pumový útok ve středomořském letovisku Kemer si 28. srpna vyžádal deset zraněných, včetně čtyř Švédů. Také při akcích tureckých bezpečnostních sil proti povstalcům jsou oběťmi často civilní obyvatelé i děti.

Vláda premiéra Erdogana provedla v posledních letech řadu kulturních a politických reforem ve prospěch etnických Kurdů ve snaze otupit násilí radikálů. Vláda dokonce překročila dlouhodobé tabu a tajně vyjednávala s vězněným šéfem PKK Abdullahem Ocalanem.

Když ale v létě kurdští radikálové v domnění, že "vláda měkne", zintenzivnili své násilné útoky ve snaze získat víc, Ankara zase přitvrdila svou politiku, napsal Reuters.

Kurdové tvoří asi pětinu tureckého obyvatelstva. Žijí převážně na jihovýchodě země. PKK od roku 1984 se zbraní v ruce usiluje o autonomii kurdských oblastí. Zemřelo kvůli tomu už přes 40.000 lidí. Turecká vláda, Evropská unie i Spojené státy považují PKK za teroristickou organizaci.