Mezinárodní měnový fond (MMF) má obavy z negativních dopadů dluhové krize v eurozóně na východní Evropu.

Uvedl to v pátek šéf MMF pro Evropu Antonio Borges. Vyzval rovněž východoevropské země k rázným opatřením, která by je před těmito dopady ochránila.

"Pokud budou další problémy ve finančním sektoru v západní Evropě, bude to mít nepochybně následky v rozvíjející se Evropě," řekl Borges během návštěvy v Moskvě.

Rozvíjející se evropské ekonomiky se v důsledku dluhové krize v eurozóně a zhoršujících se vyhlídek pro světovou ekonomiku potýkají s odlivem kapitálu a propady na finančních trzích. Odliv kapitálu je zčásti připisován tomu, že západní banky, které mají problémy kvůli svému napojení na řecký státní dluh, stahují finanční prostředky ze svých poboček ve východní Evropě.

Borges tento týden vyvolal rozruch svým prohlášením o tom, že MMF by mohl nakupovat španělské a italské státní dluhopisy, aby tak přispěl k řešení dluhové krize. Později však uvedl, že MMF může půjčovat peníze vládám, ale nemůže sám nakupovat dluhopisy na trzích.

"MMF nemá prostor pro nákupy na dluhopisovém trhu," potvrdil dnes Borges. "Uděláme však maximum k obnovení důvěry v bankovní sektor ve Španělsku a Itálii," dodal. Důvěru by podle něj mohl v případě správného využití podpořit také záchranný fond eurozóny (EFSF).

MMF podle Borgese vidí rovněž prostor ke snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou. Ta ve čtvrtek ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 1,5 procenta, představila však opatření na podporu evropských bank.