Ingmar Bergman uměl jako málokdo nahlížet do temných zákrut bytí i mezilidských vztahů. Ve svých filmech často poukazoval na rozdíly mezi neprostupnými maskami a autentickými tvářemi. Divadlo s jeho magičností i pachutí šmíry pro něj znamenalo symbol rozporného světa, kolísajícího mezi ušlechtilostí a pokleslostí. To vše se zrcadlí i v jeho televizním snímku Po zkoušce (1984), v němž je stárnoucí režisér konfrontován s mladou herečkou a její rozvrácenou matkou.
Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se
