Nákup obrněných transportérů Pandur pro českou armádu údajně doprovázely žádosti o obří úplatek, vyplývá z nově zveřejněných tajných diplomatických depeší na serveru WikiLeaks. O odhalení informoval server iDnes.cz.

Velvyslanectví Spojených států mělo opakovaně informovat Washington o hlášení, které dostalo od výrobce pandurů, rakouské firmy Steyr.

Podle depeší se američtí diplomaté dozvěděli o žádosti o vysokou provizi pro Marka Dalíka, spolupracovníka bývalého premiéra Mirka Topolánka.

"Během obnoveného vyjednávání o pandurech začátkem roku 2008 nám zástupce Steyru sdělil, že náměstek ministra Barták zorganizoval příležitost pro Topolánkova chráněnce Marka Dalíka s účelem získat značný úplatek od Steyru. Výměnou za to by byl kontrakt obnoven," napsala loni v únoru charge d'affaires Mary Thompson-Jonesová, v tehdejší době nejvyšší představitelka velvyslanectví v Praze.

WikiLeaks zveřejnil v pátek rovněž informaci o tom, že americké velvyslanectví v Praze se v roce 2005 obávalo, že odvolání nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové zhorší vyšetřování korupce a hospodářské kriminality v Česku.

Benešová byla z funkce odvolána koncem září 2005 kvůli sporu s tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem.

"Benešová je možná nevybíravá a nepolitická (ve svých vyjádřeních), ale je čestná, dokonce nepodplatitelná, a to už ve světě české politiky o něčem vypovídá," uvádí se v depeši. "Pokud se Němcovi podaří Benešovou odstranit,... je velmi nepravděpodobné, že by její nástupce dokázal stejně rozhodně vyšetřovat případy korupce."

USA naléhaly na ČR, aby přijalo etnické Ujgury

Spojené státy už v roce 2005 naléhaly na Česko, aby přijalo 15 čínských etnických Ujgurů, které Američané zajali při boji s terorismem.

Podle diplomatické depeše, kterou nyní zveřejnil server WikiLeaks, česká vláda požadavek odmítla. V depeši není jasně řečeno, zda byli dotyční Ujgurové vězněni na americké základně Guantánamo na Kubě.

USA ale v dalších letech jednaly s několika dalšími státy o umístění podobného počtu ujgurských zajatců z Guantánama.

Podle depeše z 20. října 2005 tehdejší ministr vnitra František Bublan zdůvodnil zamítavé stanovisko české vlády bezpečnostními a zahraničněpolitickými obavami.

Bublan sdělil tehdejšímu velvyslanci Williamu Cabanissovi, že Ujgurové podstoupili výcvik mezi extremisty, a proto by mohli být hrozbou pro vnitřní bezpečnost ČR.

Obava ze zhoršení vztahů s Čínou

Bublan také upozornil, že přijetí Ujgurů by zhoršilo už tak napjaté česko-čínské vztahy. Vyjádřil rovněž obavu, že by usazení zajatců v Česku mohlo ohrozit snahu Prahy o vstup do schengenského prostoru, neboť ostatní země Evropské unie se přijetí zajatců podezřelých z terorismu bránily.

Proti přijetí zajatců z Guantánama vystupovali i Bublanovi nástupci na ministerstvu vnitra. Ministr Ivan Langer v roce 2009 prohlásil, že Česko neuvažuje o přijetí ani jediného vězně z kontroverzní americké základny. Rozhodnutí potvrdil i Langerův nástupce Martin Pecina.

 

 

Skupina Ujgurů pobývala v roce 2001 v Afghánistánu a Američané je zadrželi po zahájení invaze do této země. V roce 2004 ale americká vláda uznala, že Ujguři nepředstavují pro zemi nebezpečí, a měli být tudíž posláni do svých domovů, stejně jako byly poslány domů desítky jiných zadržených.

Vzhledem k tomu, že je tato turkofonní muslimská menšina komunistickým režimem v Pekingu pronásledována, Washington nechtěl zajatce vrátit do Číny a hledal pro ně útočiště v jiné zemi.

Související