Členské země eurozóny, které nesnižují rozpočtový deficit, jak se od nich očekává, nemohou spoléhat na pomoc od ostatních členů. Na shromáždění ve spolkové zemi Meklenbursko - Přední Pomořansko to v pondělí řekla německá kancléřka Angela Merkelová.

Zopakovala také, že Německo nepodporuje emisi dluhopisů za celou eurozónu, jak chtějí především nejzadluženější země.

Se solidaritou ostatních členů mohou podle kancléřky počítat ti, kteří jsou ochotni trvale a věrohodně se odklonit od cesty vysokých dluhů.

"Ovšem ti, kteří neplní své domácí úkoly, žádnou podporu nedostanou," řekla Merkelová na shromáždění svých konzervativních křesťanských demokratů (CDU) ve Schwerinu. Přijela je podpořit před zemskými volbami, které se tam konají tuto neděli.

Německo jakožto největší člen eurozóny také nejvíce přispívá na záchranu nejzadluženějších zemí. Z celkového objemu finanční pomoci, kterou eurozóna sestavuje, připadá na Německo asi 40 procent. Se zpomalením tempa růstu německé ekonomiky a s obavami z dalších hospodářských potíží narůstá i neochota mezi lidmi ke společné pomoci přispívat.

NE evropským dluhopisům

Merkelová proto na shromáždění znovu odmítla, aby eurozóna začala vydávat společné dluhopisy. Tím by sice pomohla zemím jako je Řecko, bylo by to ale na úkor nejstabilnějších zemí, jakými je především Německo. Tomu by téměř jistě vzrostly náklady na obsluhu dluhu v řádu miliard eur ročně. Myšlenku společných dluhopisů už zavrhla například i Francie.

Merkelová si na shromáždění neodpustila kritiku opozičních sociálních demokratů (SPD). Opozice totiž myšlenku společných dluhopisů podpořila. Snažit se řešit krizi státních dluhů tím, že se dluhy všech zemí dají na jednu hromadu, podle kancléřky odporuje zdravému rozumu.

Pomoc ostatním členům eurozóny se převážně hradí z Evropského fondu finanční stability (EFSF). Členové německé koaliční vlády podle agentury Reuters tento týden navrhnou svým kolegům kompromisní řešení, které umožní posílit pravomoci fondu. V řadách koalice totiž v této otázce nepanuje jednotný postoj. Zhruba 23 zákonodárců koalice už podle německého tisku avizovalo, že navrhovanou reformu EFSF nepodpoří.

Hlavní rozpočtový expert Merkelové CDU Norbert Barthle ale řekl, že počet kritických hlasů uvnitř koalice je možná tak poloviční proti tomu, co tvrdí média. Barthle doufá, že koalice bude schopna dát dohromady v dolní komoře parlamentu dost hlasů na to, aby změny prosadila a nemusela žádat o podporu některé z opozičních poslanců.

Trichet: Urychlete pomoc Řecku

Šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet v pondělí vyzval, aby se "urychleně" přikročilo k pomoci Řecku, která byla dohodnuta 21. června. Tehdy se eurozóna shodla na druhém záchranném balíku pro Řecko ve výši 109 miliard eur a příspěvku od soukromých věřitelů ve výši 50 miliard eur, který spočívá především v prodloužení splatnosti dluhopisů.

Peníze jsou určeny na dobu tří let. Řecko už od loňska čerpá úvěr ve výši 110 miliard eur, ukázalo se ale, že nebude stačit.

O opatření bude v září hlasovat řada parlamentů zemí eurozóny. Poslední komplikací se zdál byt požadavek Finska a některých dalších zemí ohledně záruk. Zástupci Finska a Německa v pondělí jednali a vyjadřovali se optimisticky ohledně možného řešení, které zatím neupřesnili, píše server BBC.

Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, který předsedá jednání ministrů financí a centrálních bankéřů eurozóny (Eurogroup), uvedl, že otázka záruk záchranný plán neohrozí. "Eurogroup pracuje na návrhu, se kterým, věřím, budou spokojeny všechny státy eurozóny," řekl Juncker.