Rejdaři si stěžují na špatnou splavnost Labe a chtějí po státu kompenzace

Tuzemští rejdaři varují, že situace v nákladní vodní dopravě v Česku je dlouhodobě neudržitelná. Vadí jim zejména to, že není zajištěno celoroční splavnění Labe. Výstavba vodního díla v Děčíně, které by splavnost zajistilo, bude ale trvat ještě nejméně deset let.

Rejdaři proto po vládě požadují finanční kompenzace, aby nemuseli s vodní dopravou skončit.

Kompenzace nejsou podle ministerstva dopravy nový požadavek, s rejdaři o nich prý aktuálně diskutuje.

Podle místopředsedy Sekce vodní dopravy Lukáše Hradského žádají rejdaři spolufinancování za období sucha, kdy nemohou kvůli nízké hladině řeky nakládat lodě na ekonomicky únosnou úroveň. Program kompenzací podle něj počítá s doplatkem za polovinu nenaloženého nákladu v situaci, kdy hladina Labe klesne pod 1,4 metru.

Evropská unie tuto formu podpory podle Hradského schvaluje, nicméně stát program odmítá naplnit.

Předseda Sekce vodní dopravy při Svazu průmyslu a dopravy ČR Milan Raba tvrdí, že čeští rejdaři na jediné přístupové cestě k moři z ČR nechtějí přestat jezdit, současná situace jim ale nic jiného neumožňuje. Stát sice deklaruje, že vodní dopravu podporuje, nic konkrétního pro to ale podle něho nepodniká.

Vodní cesta je nedobudovaná a současný stav, kdy je Labe po 175 dnů v roce nesplavné, na něm neumožňuje efektivně podnikat. Podle Hradského v roce 1990 na českých řekách rejdaři provozovali zhruba tisíc nákladních lodí, v současnosti jich je v provozu zhruba desetina.

Ministerstvo se brání

"Není pravda, že by ministerstvo pro oblast vodní dopravy nic nedělalo," reagoval mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský. Ohledně možných kompenzací resort s rejdaři stále jedná, a proto je prý překvapující, že v průběhu rozhovorů přichází sekce s takovýmto vyjádřením. Kromě toho se v Česku rekonstruují přístaviště, zvyšují mosty, existuje i program na obnovu lodí, doplnil.

Ministerstvo zároveň preferuje systémové řešení, kterým podle Ptačinského je výstavba plavebního stupně v Děčíně. Tato stavba ale podle něj stále naráží na komplikace v podobě posudku dopadu stavby na životní prostředí.

Ministerstvo životního prostředí vrátilo dokumentaci k dopadu zpracovateli vrátilo koncem letošního května. Výstavbou jezu by se významně zvýšila hladina v posledním celoročně nesplavném úseku řeky, což by podle ministerstva i dopravců problémy na Labi vyřešilo.

Jako nejhorší možnou variantu vidí tuzemští vodní dopravci odchod ze země na plavební kanály a řeky v západní Evropě. K tomu by ale podle Raby nemohli použít současné lodě, které jsou konstruované přímo pro labskou vodní cestu a jejich ekonomicky efektivní využití jinde by vyžadovalo množství prostředků na přestavbu. Právě na tyto úpravy lodí by podle Raby měly plynout peníze z útlumového programu, který po vládě rejdaři v případě nejčernějších perspektiv v minulosti žádali. "Z požadovaných 600 milionů korun by měli podle dopravců být odškodněni také provozovatelé přístavišť a loděnic, aby se mohli přeorientovat na logistická centra pro ostatní druhy pozemní dopravy," uvedl Raba.