V reakci na masové protesty obyvatel přerušil izraelský parlament letní přestávku a sešel se k mimořádnému zasedání. Od debaty o sociální politice státu, iniciované opoziční stranou Vpřed (Kadima,) se ale podle agentury DPA nečekají žádná konkrétní rozhodnutí.

Před budovou parlamentu v Jeruzalémě se střetlo několik stovek převážně mladých demonstrantů s policií, dva lidé byli podle policejního mluvčího zadrženi.

Demonstrace začaly v červenci v centru Tel Avivu, kde si na rušném místě skupina studentů postavila několik stanů na protest proti finanční nedostupnosti vlastního bydlení. Stanová městečka vzápětí začala vyrůstat i v dalších izraelských městech.

V ulicích měst se od července konaly tisícové demonstrace proti vysokým nákladům na bydlení a za vyšší státní výdaje do sociálních programů. Původně nevelký protest studentů se změnil ve vážné ohrožení vlády premiéra Benjamina Netanjahua.

Na výzvy ke zlepšení bytové situace se nabalovaly další požadavky - lékaři chtějí lepší pracovní podmínky, učitelé lepší pracovní smlouvy a stavební dělníci vyšší mzdy.

Kromě snížení nájemného, jehož výše během posledních tří let stoupla o 40 procent, žádají demonstranti snížení daní pro příslušníky střední třídy a zvýšení daní pro bohaté, zlepšení péče o matky s dětmi a vyšší výdaje státu do školství.

Sociální spravedlnost

Vůdkyně opozice Cipi Livniová v parlamentu kritizovala skutečnost, že kvůli vysokým činžím a životním nákladům už mnoho Izraelců prostě nemůže vyjít se svými příjmy. "Zůstane-li státní rozpočet stejný jako dosud, nebudeme moci reagovat na protesty," varovala předsedkyně Kadimy. Na zasedání bylo ale přítomno jen málo poslanců vládní koalice a debaty se zatím nezúčastnil ani premiér Netanjahu.

Demonstranti v úterý procházeli ulicemi Jeruzaléma k parlamentu a společně provolávali hesla jako "Sociální spravedlnost" anebo "Hroutíme se pod drahým živobytím".

"V Izraeli není sociální spravedlnost. Radikální změna ekonomických a sociálních priorit je nevyhnutelná," prohlásila Livniová v úvodu parlamentního zasedání.

Bývalá ministryně zahraničí Livniová také poukázala na to, že demonstranti jsou valnou většinou mladí lidé. "Plní své povinnosti při vojenské službě, jsou vysokoškolsky vzdělaní a pracují. Mají právo vědět, jak jsou využívány jejich daně. Mají právo žít důstojně a uplatnit se ve své vlasti, aby rezignovaně neodcházeli do zahraničí," dodala.

Izraelský parlament ve snaze vyjít požadavkům vstříc už schválil novelu stavebního zákona, jejímž cílem je snížit náklady na bydlení a urychlit bytovou výstavbu. Vláda se rovněž rozhodla zmrazit ceny benzinu a uvolnit trh některých potravin pro dovoz ze zahraničí, aby rozšířila konkurenci výrobců a snížila ceny.

Netanjahu také sestavil zvláštní ministerský tým pod vedením renomovaného ekonoma Manuela Trajtenberga, který má prostudovat možnosti řešení dané situace a do září předložit svá doporučení.

Analytici označují Izrael za stát s možná největšími sociálními rozdíly v rozvinutém světě. Zatímco průměrný plat v Izraeli se pohybuje kolem 2500 dolarů (asi 42 tisíc korun), plat učitelů a sociálních pracovníků je menší než dva tisíce dolarů (33 tisíc korun).

Nájemné třípokojového bytu přitom v centru Jeruzaléma přijde na 1500 dolarů (25 tisíc korun) a v Tel Avivu je ještě vyšší.

Ekonomičtí experti varují, že dramatické zvýšení rozpočtových výdajů si Izrael nemůže dovolit. Podle odhadů izraelských ekonomů by vláda na uspokojení všech požadavků demonstrující mládeže potřebovala nejméně 60 miliard šekelů (296 miliard korun). "Neexistuje žádné kouzelné řešení, které by Izrael zbavilo problémů během jednoho nebo dvou dnů," komentoval situaci šéf izraelské státní banky Stanley Fischer.