Ústavní soud: O sudetských Němcích mohou rozhodovat soudci s komunistickou minulostí

Bývalé členství soudce v předlistopadové KSČ není samo o sobě překážkou pro rozhodování dnešních sporů, v nichž figurují sudetští Němci. Potvrdil to Ústavní soud, podle kterého je vždy třeba hodnotit odpovídající okolnosti.

ÚS konkrétně odmítl stížnost sudetského Němce, jenž považuje za podjatou královéhradeckou soudkyni Věru Adámkovou. Jako bývalá členka KSČ prý není schopná nestranně rozhodnout jeho majetkový spor se společností Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí. ČTK to zjistila z databáze rozhodnutí.

Podle ústavních soudců jsou námitky sudetského Němce v tomto případě příliš nekonkrétní. "Klíčová námitka uvedená v ústavní stížnosti je založena výhradně na skutečnosti, že soudkyně byla členkou KSČ, a to aniž by byly tvrzeny a prokázány další konkrétní skutečnosti, jakým způsobem se toto její konkrétní členství projevovalo a projevuje ve vztahu ke stěžovateli, jeho rodině či národnostní skupině, kterou reprezentuje," uvedla v rozhodnutí soudkyně zpravodajka Ivana Janů.

Stížnost upozorňovala na to, že komunistická strana vedla štvavou propagandu proti sudetským Němcům, což u soudu prokazovaly články ze stranického listu Rudé právo.

Sdílela soudkyně nenávistný postoj?

"Uměle vytvářená a živená nenávist k sudetským Němcům byla jedním z hlavních zdrojů ideologické legitimace tzv. vedoucí úlohy KSČ v československé společnosti," stojí ve stížnosti, kterou na svém blogu zpřístupnil právní aktivista Tomáš Pecina.

Ústavní soudci se ale domnívají, že nenávistný postoj nemuseli nutně a automaticky sdílet všichni řadoví členové KSČ.

"Je obecně známo, že komunistický režim viděl nepřítele v kdekom. (...) Patrně nelze říci, že by členství a aktivity v KSČ automaticky vyjadřovalo konkrétní přesvědčení ve vztahu k sudetským Němcům. Negativní postoje vůči sudetským Němcům jsou historicky patrny i v politických postojích dalších stran," stojí v usnesení.

Řadová členka strany

Když o námitce podjatosti proti Adámkové v květnu rozhodoval Vrchní soud v Praze, označil ji pouze za řadovou členku strany.

Její členství prý bylo formální a omezovalo se jen na účast na schůzích, kde se probíraly pracovní záležitosti a placení příspěvků. Stěžovatel ale Adámkovou přesto považuje za "osobu mravně narušenou, za bezcharakterní oportunistku, která není způsobilá zastávat v demokratické společnosti funkci soudce".

Námitka podjatosti na základě seznamu soudců v KSČ

Ústavní soud loni vyhlásil klíčový nález, v němž nařídil zveřejnit údaje o bývalém členství soudců v KSČ. Naznačil v něm také, že lidé mohou teoreticky právě kvůli stranické minulosti soudců podávat námitky podjatosti.

Má o nich být rozhodováno případ od případu, podle konkrétních okolností a podle toho, jak se jednotliví soudci za minulého režimu angažovali. Aktéři sporů ale vždy musejí doložit, jak se bývalé členství projevuje v práci soudce.

Zdůvodnění pojatosti je nezbytné

"Účastník řízení musí ohledně každého soudce, jehož podjatost namítá, uvést konkrétní skutečnosti, pro něž má za to, že soudce je z projednávané věci vyloučen," uvedl Ústavní soud.