Ve Studénce na Novojičínsku v sobotu odhalili památník obětem jednoho z největších železničních neštěstí v Česku v posledních letech. Před třemi roky, 8. srpna 2008, narazil rychlík do spadlého mostu. Při nehodě tehdy zemřelo osm lidí, další desítky byly vážně zraněny.

Na místo se k pietnímu aktu sjely více než dvě stovky příbuzných obětí, účastníků nehody nebo jejich známých, kteří uctili oběti minutou ticha. Lidi ze stavebních firem, kteří jsou obviněni z odpovědnosti za neštěstí, přítomni nebyli.

"Neštěstí bylo tak veliké a pomoc lidí při něm tak obrovská, že jsme si vysnili nějaký velký pomník. Má být mementem například pro lidi, kteří kolem něj pojedou vlakem, aby si uvědomili, že se tady stalo velké neštěstí," uvedla Naděžda Tomčíková, předsedkyně občanského sdružení Comenius 2008 Studénka. Jde o zdravotní sestru, která jela vlakem a mezi prvními poskytovala pomoc zraněným.

Tři roky po tragédii na místo přijela i žena z Polska, jejíž dcera Lidia ve vlaku zahynula. "Jsem opravdu šťastná, že se podařilo památník vybudovat. Je velmi milé, že se na to velké neštěstí nezapomnělo a máme možnost tady uctít památku naší dcery," uvedla. Podle ní památník bude i varováním, aby se podobné neštěstí v budoucnu neopakovalo.

Pietní místo je také formou poděkování zdravotníkům, hasičům a všem záchranářům za jejich nasazení při neštěstí. Bez nároku na odměnu památník vytvořil sochař Miroslav Rybička z Jistebníku. Na památníku jsou vyryta křestní jména obětí.

Motiv díla připomíná střet dvou hmot, železa a betonu, tedy vlaku s mostem. Jeho postavení stálo zhruba 200 000 korun. Lidé na něj sami přispívali. Sdružení usilovalo o vybudování památníku dva a půl roku.

Před soudem je deset lidí

Účastníci vzpomínkového setkání zdůrazňovali, že na následky nehody a potrestání viníků se nesmí zapomenout. Před soudem nyní stojí deset mužů převážně ze stavebních firem.

"Ti, co to zavinili, u soudu tvrdí, že jsou nevinní, shazují vinu jeden na druhého. Nejraději by to svedli na mašinfíru. Je to nehoráznost. Všichni se musí zajímat o proces, nesmí to utichnout," prohlásil jeden z účastníků setkání.

Podle hlavního vyšetřovatele Jiřího Jíchy byla příčinou tragédie mnohá zanedbání a nedostatky při rekonstrukci mostu. Vyšetřovatelé mimo jiné zjistili chyby v projektu podpůrných konstrukcí, nedostatečný byl podle nich technologický předpis montáže a neřešila se ani tíha přesouvaného mostu.

Jícha řekl, že strojvedoucí neměl možnost nehodě zabránit. Naopak podle svědků včasnou reakcí a brzděním zabránil daleko větší tragédii.

Na nehodu vzpomínal na místě tragédie i učitel Jiří Šimsa z Havířova. "Když jsme vyjížděli ze Studénky, vlak se začal třepat. Pak jsem dostal ránu do hlavy, po které si pamatuji velice málo. Když jsem se probral, vagon byl na cucky. Kolega mě vytáhnul ven, byl jsem v šoku," popsal nehodu otec osmi dětí. Památník je pro něho uzavřením vzpomínky na nehodu. Uctívat památku obětí k němu chce jezdit každý rok.

Autora památníku inspiroval k jeho vytvoření podobný osud jako příbuzných obětí železniční nehody. "Můj syn v minulosti zahynul při jiném neštěstí, takže vím, co to znamená pro příbuzné, kteří tady zůstanou. To se nikdy nezacelí. Ale u této tragédie si lidé, kteří se nikdy neznali, vzájemně obrovsky pomáhali. Oni se sbírali na pomník, tak proč bych se měl vyhýbat takovému dílu," uvedl autor památníku, který na něm pracoval zdarma rok a půl.