Šedá ekonomika se na celém hospodářství České republiky podílí 17 procenty. Mimo dohled státu se tak v příjmech ročně protočí 565 miliard korun, píše páteční deník E15. Vyplývá to ze studie, kterou zpracovala karetní asociace Visa Europe spolu s poradenskou firmou A. T. Kearney a jejíž výsledky má list k dispozici.

Přes opticky vysoká čísla je na tom ale Česko podle E15 v porovnání s ostatními státy regionu ještě dobře.

Ve střední a východní Evropě varuje rozsah šedé ekonomiky od 17 procent (Česko a Slovensko) do 33 procent v Bulharsku. Průměr evropské sedmadvacítky je dvacet procent.

Nejnižší rozsah šedé ekonomiky v Evropě má Švýcarsko a Rakousko - osm procent z hrubého domácího produktu. Nad evropským průměrem jsou například Itálie, Řecko či Kypr.

Recept na šedou ekonomiku? Bezhotovostní platby

Studie upozorňuje, že s tím, jak globální ekonomika bojuje o svou pozici, bude práce mimo legální rámec lákat stále více lidí. Hlavně kvůli celosvětově uplatňovaným opatřením, jako je zvyšování DPH, daní z příjmů či snižování sociálních dávek.

Šedá ekonomika má paradoxně také světlé stránky, uvádí studie. Podle ní totiž výnosy končí v legální ekonomice, ve spotřebě. Tím, že lidé nedaněné výdělky dál utrácejí, se částečně vracejí do státní pokladny formou daně z přidané hodnoty či spotřebních daní.

Do šedé ekonomiky se počítá nepřiznaná práce, například melouchy typu hlídání dětí za úplatu, úklid, opravy v domácnostech či doučování. Nedílnou součástí jsou i úniky v malém byznysu, kde se pracuje s hotovostí a na transakce se nevydávají účtenky. To je rozšířené například v pohostinství, malých obchodech či v dopravě.

Co se týče sektorů ekonomiky, nejčastěji spadá do oblastí stavebnictví, zemědělství a služeb v domácnosti, píše deník.

Podle studie se prorůstání šedé ekonomiky dá účinně zabránit podporou bezhotovostních plateb. Šéf katedry ekonomie University Johannese Keplera v Linzi Friedrich Schneider například uvádí, že rozšíření elektronických plateb o deset procent znamená snížení rozsahu šedé ekonomiky o pět procent. Průměrný počet bezhotovostních transakcí na jednoho Čecha je ročně 105, evropský průměr je lehce nad 150, uzavírá list.