O tom, jak chabé jsou vědomosti mladých učňů, svědčí příklad, na němž mnozí ztroskotali: jestliže řemeslník vyrobí za hodinu 48 kusů, kolik jich vyrobí za 3 1/2 hodiny? Velká část učňů nedokázala tento jednoduchý úkol vypočítat, postěžoval si Ludwig Kyral, majitel tradičního klempířského závodu v 15. vídeňském okrese.
Podobné špatné zkušenosti učinil Kyral již před deseti lety. Paní Mina Tomic, provozující kadeřnictví se čtyřmi zaměstnanci, postrádá u uchazečů/uchazeček místo pro mezilidské vztahy. Mnozí mají totiž i problémy s vyjadřováním "...a to bez ohledu na to, zda jsou přistěhovalci nebo rodilí Rakušané," říká paní Tomic. Podle ní se učňům ani v učilištích nedostává náležité výchovy.
To nejsou zdaleka jediní podnikatelé, kteří jsou nuceni se potýkat s nekvalifikovaným dorostem. Podle průzkumu není 30 procent absolventů základních škol s to přečíst text, v celém Rakousku na 16 000 učňů nesloží učňovskou zkoušku. Předsedkyně Hospodářské komory Brigitte Jank přímo požádala, aby se zejména ve Vídni dostalo učitelům další podpory při zdolávání sociálních problémů školáků, kteří pro pedagogy představují mnohdy těžko zdolatelnou překážku. Podle ní by těmto mladým měla být poskytována dodatečná výuka. Šance na trhu práce ve Vídni jsou přitom tak dobré, jako už dlouho ne.
V lednu 2011 bylo dle údajů Hospodářské komory po prvé více volných učňovských míst (1088), než byl počet zájemců. Problémy s nedostatečnými znalostmi učňů se Hospodářská komora snaží řešit pomoci "široké podpůrné nabídky". Pro tyto mladé lidi zřídila ve Vídni zvláštní dílny, kde nalezlo pomocnou ruku 3295 z celkem 19 187 učňů.
Rakouští odborníci volají po všeobecně větší poradenské činnosti a pomoci mladým před jejich vstupem na trh práce. Paní Jank rovněž kritizovala, že v důsledku neinformovanosti mladých se v současnosti 80 procent z nich zajímá jen o deset z mnohem početnější nabídky učebních oborů.
Jan Hála
