Někde sice ekonomika ožívá, například v produkci aut, ale všeobecný rozkvět se ještě zdaleka neděje. Průmyslová výroba v minulém roce sice stoupla v meziročním srovnání o 10,5 %, z toho v květnu 2010 o 16,2 %, ale resort stále ještě není na předkrizové úrovni. Stálé váznutí kupní síly populace a skromné možnosti investovat znamenají, že společnost nemůže vydávat více ani na služby, úklid, odvoz odpadů či na odstraňování odpadních vod. V ekonomice všude zatím producenti zvedají ceny obezřetně, aby neodradili odběratele a přežili. Třeba ve stavebnictví se přes růst cen oceli a ropy zvýšily ceny stavebních prací v roce 2009 jen o 1,2 %, což nekrylo ani inflaci vstupů.

SPOTŘEBNÍ KOŠ S ODPADY

Kolik peněz vydává populace na služby? Český statistický úřad zobrazil strukturu spotřeby českých domácností včetně služeb v indexním schématu, populárně označovanému jako spotřební koš. Koš nyní zahrnuje 713 položek, mimo jiné i služby spojené s odpady. Podle koše rostly ceny odvozu odpadu a mírně se zvyšuje jejich váha ve výdajích.

Odvoz popela a pevných odpadů má podle mezinárodního třídění COICOP kód služby 04.421.01. V roce 2001 dávaly domácnosti na bydlení 23,6401711 % výdajů, na služby související s odpady 0,3028829 % výdajů, což je třetina toho, kolik české domácnosti utratí ročně za vodu. Zaměstnanci platili menší procento než činil celostátní průměr, důchodci naopak vyšší.

DOPAD KRIZE NA ODMĚNY

I za krize se mzdy a platy pohybují, nejsou statické. Pokud se zvyšují jen o takové procento jako je inflace, nominální zvýšení alespoň zabezpečí, že mzda de facto reálně neklesá. Je charakteristické, že u odměn zaměstnanců v odpadech je tempo změn v každé třídě jiné. Dále uvedené výpočty se opírají o data z šetření firmy TREXIMA. Ta je zpracovatelem šetření, které je publikováno v sešitech Informační systém o průměrném výdělku. Zlínská firma ve čtvrtém čtvrtletí 2010 získala údaje od všech firem s 250 a více zaměstnanci. Do výzkumu zahrnula ředitele úseku odstraňování odpadních vod z 93 jednotek, 13 816 řidičů z 1192 organizačních jednotek, konečně 877 popelářů z 34 jednotek.

Především u vedoucích pracovníků odměny v posledních dvou letech váznou. Průměr meziročně klesl z 248,45 Kč na hodinu na 241,80 Kč na hodinu, což je nominální pokles. Mírně se zvýšil medián. Připomeneme, že medián je hodnota číselného statistického znaku, kdy v daném souboru existuje 50 % statistických jednotek s menší nebo stejnou hodnotou statistického znaku a 50 % statistických jednotek s větší nebo stejnou hodnotou statistického znaku. Jednoduše, medián svědčí o mzdách lépe než průměr, protože ukazuje typickou hodnotu. Průměr je údaj platný více pro makroekonomiku.

Vývoj ředitelských odměn je zachycen v tab. 1 - ředitelská odměna meziročně reálně klesla. U běžné dělnické profese, řekněme u řidiče popelářského automobilu (tab. 2) reálně stoupla průměrná hodinová sazba o třicet dva haléřů. Na rozdíl od ředitelů řidičům průměrná hodinová sazba za rok nominálně stoupla, a to z 117,81 na 119,9, reálně ovšem s ohledem na inflaci jen na 118,13 Kč, reálně o 0,32 Kč. Relace mezi mediánem a průměrem se po čtyři roky u řidičů pohybuje mezi 97,26 až 98,72 %. Měřeno pohledem za čtyři roky vývoj tak slavný už není, průměrná odměna stoupala ze 114,92 na konci roku 2007 na již uvedených 119,90 Kč na hodinu na konci roku 2010. Za čtyři roky sice nominálně vzestup, ale reálně pokles.

Odměna na mediánu je u popelářů po tři roky mírně nad průměrem, což není běžné (tab. 3). Jestliže koncem roku 2010 v průměru brali popeláři na hodinu Kč 108,80, pak polovina zaměstnanců dostala ve 4. kvartálu 2010 na hodinu 110,78 Kč nebo méně. V národním hospodářství celkem je medián pod průměrem. Poměr mediánu k průměru u popelářů je obráceně, činil loni 101,82 %.

ODMĚNA MÁ STABILIZOVAT

Je dobré, jestliže se zvyšují rozdíly mezi nejvíce a nejméně placenými, tedy roste relace mezi devátým a prvním decilem. První decil je hodnota, pod kterou leží 10 % nejnižších hodnot sledovaného znaku. Devátý decil je hodnota, nad kterou leží 10 % nejvyšších hodnot sledovaného znaku, zjednodušeně odměna deseti procent nejlépe placených zaměstnanců.

Růst decilového poměru v časové řadě slibuje růst produktivity. Za krize se však uplatnily u sofistikované řídící práce nivelizující tendence, otupují se rozdíly mezi méně a více placenými, mezi více a méně zkušenými (tab. 4).

Odměna ředitelů na devátém decilu sice koncem roku 2010 stoupla, jenže rychleji se zvýšila odměna pro nejméně placené ředitele, takže zlomek D9/D1 klesl. Koncem roku 2010 stoupla odměna nejméně placeným ředitelům o 10,3 % meziročně, těm téměř nejlépe placeným ale jen o 2,7 %, i když to bylo absolutně téměř o stejný peníz.

U méně či více placených řidičů a popelářů relace D9/D1 stagnuje (tab. 6, 7). Konečně technika řízení je stále stejná, práce náročnější není.

 

Mgr., Ing. Milan Cikánek