Maďarský soud zprostil bývalého důstojníka maďarského četnictva Sándora Képíróa obvinění z válečných zločinů spáchaných v roce 1942 na území dnešního Srbska.

Képíró, jemuž je nyní 97 let, vinu od počátku popíral, v minulosti byl však už dvakrát za účast na vraždění v Novém Sadu odsouzen, podruhé v nepřítomnosti.

Zdůvodnění rozsudku bylo odloženo na úterý s ohledem na zdravotní stav obžalovaného, který je podle lékařů schopen se na sledování procesu soustředit jen 45 minut denně, napsala agentura DPA. Předseda soudu Béla Varga upozornil, že Képíró byl k vynesení rozsudku přivezen sanitkou z nemocnice, kde ležel minulý týden kvůli předchozí chybné medikaci.

Obžaloba požadovala pro Képíróa nepodmíněný trest vězení a zaplacení soudních nákladů ve výši 4,5 milionu forintů (asi 400 tisíc korun), obhajoba naopak osvobození klienta nebo zrušení procesu pro jeho údajnou nezákonnost.

Podle obhajoby totiž byl Képíró už v kauze odsouzen a za stejnou věc nelze trestat opakovaně. Osvobozen by měl být vzhledem ke svému zdravotnímu stavu ve vysoce pokročilém věku a také s ohledem na to, že svědectví proti němu jsou vágní.

První ozvobození přišlo s fašisty od Šípových křížů

Képíró se za války zúčastnil nájezdu na Novi Sad, při němž bylo zavražděno přes 1200 civilních obyvatel města, převážně Židů, Romů a Srbů, zní žaloba. Území dnešní srbské oblasti Vojvodina, včetně jejího správního střediska Nového Sadu, Maďarsko za druhé světové války jako tehdejší spojenec nacistického Německa anektovalo.

Képíró byl spolu se 14 dalšími maďarskými důstojníky odsouzen ještě během války, fašistický režim Šípových křížů ho ale po příchodu k moci osvobodil. V roce 1944 Képíró uprchl přes Rakousko do Argentiny, kde žil desítky let.

Maďarský komunistický režim ho v roce 1946 znovu odsoudil, i když v nepřítomnosti, ke 14 letům vězení. Do Maďarska se vrátil v roce 1996, jeho identita ale byla údajně zjištěna až o deset let později. Jeho stopu v roce 2006 v Budapešti objevil nynější šéf Střediska Simona Wiesenthala Efraim Zuroff. Na seznamu střediska patří Képíró už od války k nejhledanějším osobám.

Život Sándora Képíróa:

Sándor Képíró se narodil 18. února 1914 v Maďarsku v protestantské rodině. Po studiu práv a obchodní akademie začal pracovat v bance, v roce 1938 byl povolán k četnictvu, kde to dotáhl až na kapitána.

Po německé okupaci a následném rozdělení Jugoslávie narukoval do vojvodinského města Novi Sad, které bylo součástí oblasti Bačka. Toto území se nachází mezi řekami Dunajem a Tisou a po rozdělení Jugoslávie připadlo Maďarsku.

V roce 1942 se Bačka stala svědkem hrůzných masakrů civilního obyvatelstva, kterým padlo za oběť přes 4200 Srbů, Židů, Romů a příslušníků dalších národností. Vraždění bylo odvetou za údajnou podporu obyvatel srbským partyzánům.

Jen v samotném Novém Sadu zahynulo v lednu 1942 během tří dní přes 1200 lidí. Přeživší svědci líčili, jak maďarští četníci své oběti postříleli na břehu Dunaje a poté rozstříleli led na zamrzlé řece, aby proud odnesl mrtvoly.

Képíró byl za účast na tomto masakru odsouzen v Maďarsku v roce 1944 k deseti letům vězení, po nástupu fašistických Šípových křížů byl ale propuštěn, odešel do Rakouska, kde krátce pracoval na dráze, a poté uprchl do Argentiny. Tam pracoval jako farmář a v textilním průmyslu. V roce 1946 byl za spoluúčast na masakru odsouzen již v nepřítomnosti podruhé - na 14 let.

V roce 1996 se vrátil do své vlasti a usadil se v Budapešti přímo naproti jedné ze synagog. Tam žil nerušeně deset let, než ho vypátrali agenti Střediska Simona Wiesenthala. Maďarský soud nejdříve rozhodl, že nelze vykonat dávné rozsudky, ale úřady poté zahájily nové vyšetřování. Letos 5. května začal s Képíróem proces. Přímo se zodpovídal za smrt 36 osob.

Képíró, který byl nyní na prvním místě seznamu nejhledanějších nacistických zločinců Střediska Simona Wiesenthala, připouští, že při razii v Novém Sadu byl přítomen, ale všechnu vinu popírá. Tvrdí, že jen plnil své povinnosti.