Američtí politici se stále nemohou dohodnout na zvýšení stropu pro zadlužení země. Jednání vedení Kongresu s prezidentem Barackem Obamou dosud nepřinesla žádný průlom. Včera proto začalo jejich další kolo. Nad demokraty i republikány visí hrozba, že po 2. srpnu hrozí Spojeným státům bankrot, protože nebudou schopny splácet své závazky.

Obama vstoupil do vyjednávání

Prezident Obama v noci na pondělí uvedl, že shodu je potřeba najít do deseti dnů. Včera pak k dluhovému limitu uspořádal zvláštní tiskovou konferenci, kterou chtěl podle komentátorů zapůsobit na své republikánské protějšky, aby byly svolnější k dohodě. Zdůraznil, že je ochotný ke kompromisům a že totéž očekává i od druhé strany.

Podle Obamy je nyní nejvhodnější doba problém řešit. Později to podle něj bude komplikované kvůli blížící se předvolební kampani. Šéf Bílého domu proto chce dlouhodobé řešení. Zdůraznil, že provizorní zvýšení stropu pro zadlužení nepodepíše. "Nebudeme riskovat bankrot kvůli tomu, že se nedokážeme povznést nad politické spory," prohlásil včera.

Obama už na víkendovém jednání vyzval k rozsáhlé dohodě o úsporách ve výši čtyř bilionů dolarů během příštích deseti let, která by zahrnovala ukončení daňových úlev pro bohaté. Republikáni naopak doporučili soustředit se na dohodu o menších škrtech ve výši dvou bilionů dolarů, která by se zaměřila pouze na snižování výdajů. Jakékoliv zvyšování daní je pro republikány nemyslitelné.

Demokraté s dohodou počítají

Jednou z překážek dohody jsou kromě rozdílných požadavků demokratů a republikánů i stále zjevnější rozpory v republikánském táboře. Zatímco republikánský šéf sněmovny John Boehner by podle některých informací byl za jistých podmínek ochotný uvažovat o zvýšení některých daní, šéf republikánské většiny ve sněmovně Eric Cantor to odmítá.

Obama včera přesto řekl, že věří v Boehnerovu vůli dosáhnout "něčeho velkého". Myslel tím právě svůj návrh na rozsáhlé škrty v amerických rozpočtech, které by zahrnuly i zdravotnické a důchodové programy, doprovázené daňovou reformou.

Boehner ale včera na tiskové konferenci uvedl, že jakékoliv zvýšení daní odmítá. Podle něj vysoké daně brání vzniku pracovních míst a něco takového si USA v okamžiku, kdy je sužuje více než devítiprocentní nezaměstnanost, nemohou dovolit. Daně podle něj navíc nijak nesouvisejí s tím, že se federální vláda musí uskromnit. Šéf sněmovny zdůraznil, že spor o strop pro zadlužení není osobní, ale politický.

Pokud se američtí politici nedohodnou, mohlo by to podle nové šéfky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové znamenat růst úroků, otřesy na akciových trzích a další nepříjemné důsledky. "Doufám, že obě strany mají dostatečné porozumění a pochopení, jaká výzva stojí nejen před USA, ale i před celým světem," uvedla.

Schodky stále narůstají

Kongres stanovuje americké vládě strop pro zadlužení od roku 1917, aby získal kontrolu nad výdaji vlády. Hranice pro dluh tehdy činila 11,5 miliardy dolarů. Do té doby zákonodárci schvalovali každé nové dluhopisy, jež vláda vydala. Jen od roku 1962 se strop zvýšil 74krát, z toho desetkrát od roku 2001. Vždy šlo spíše o technickou záležitost. Předmětem tak hlubokého politického sporu se nyní zvýšení stropu pro zadlužení stalo vůbec poprvé v amerických dějinách.

USA se s rychlým růstem zadlužení potýkají zejména v posledních letech. Mohou za to obří rozpočtové schodky, které například během vlády prezidenta Obamy pravidelně překračují hranici bilionu dolarů. Deficity ale prudce rostly již za jeho předchůdce George Bushe.

Jen v tomto fiskálním roce, který skončí v září, stoupne podle odhadů deficit amerického rozpočtu na rekordních 1,5 až 1,6 bilionu dolarů. Za vysokými schodky je nedávná hluboká recese, ale i výdaje na válku v Iráku a Afghánistánu.

Ještě v roce 1980 představoval americký státní dluh z dnešního pohledu pouhých 900 miliard dolarů. V roce 2005 pak dosahoval zhruba osmi bilionů dolarů. Současný strop pro zadlužení činí 14,29 bilionu dolarů.

 

Nebudeme riskovat bankrot kvůli tomu, že se nedokážeme povznést nad politické spory.
Barack Obama, americký prezident

 

Doufám, že obě strany mají dostatečné porozumění a pochopení, jaká výzva stojí nejen před USA, ale i před celým světem.
Christine Lagardeová, vrchní ředitelka Mezinárodního měnového fondu

 


JE ČAS NA ÚSTUPKY
To včera naznačil prezident USA Barack Obama demokratům a republikánům, kteří jednají o odložení bankrotu.
FOTO: REUTERS