Padesát let byl pád vojenského letounu u slovenské obce Lom nad Rimavicou pro místní obyvatele záhadou. Pamětníci sice věděli, že se tu 3. července 1956 zřítilo vojenské letadlo americké výroby D-47, kdo byl na palubě a proč náhle spadlo, netušili. Jednu z největších leteckých katastrof v Československu komunistický režim tajil.

V letadle přitom zahynulo 21 důstojníků československé armády včetně posádky.

Letadlo odstartovalo s náčelníkem kádrové služby 22. výsadkové brigády z pražských Kbel, později se ještě zastavilo v Pardubicích, aby vyzvedlo dalších 14 důstojníků. Podle zprávy Vojenského historického archivu se jednalo většinou o důstojníky z intendanční služby, která měla na starost hospodaření a zásobování armády.

Letoun měl namířeno do slovenského Prešova, ale v hornaté oblasti za Banskou Bystricou se zřejmě dostal do bouřky a zřítil se. Nikdo z šestičlenné posádky a 15 cestujících nehodu nepřežil. 

Havárie měla řadu očitých svědků, ale podle pamětníků policie místo krátce po nehodě uzavřela a zakázala přístup k vraku. Od té doby již místní obyvatelé žádné informace nedostali a komunistický režim o neštěstí mlčel. "Před rokem 1989 o tom funkcionáři nevěděli vůbec nic, jediné informace byly od pamětníků. Oficiálně se o tom nedalo nic zjistit," řekl místní kronikář Ĺudovít Kubiš.

Konspirační teorie

Okamžitě se podle něj rozšířila řada konspiračních teorií, proč režim informace o nehodě tají. "Očití svědkové viděli blížící se bouřky a slyšeli hukot letadla. V 15:13 viděli vylétnout z oblaků letadlo. Za letadlem pak padaly nějaké předměty," píše se v závěrech z vyšetřování nehody.

 

 

Starosta Lomu nad Rimavicou se začal o historii nehody zajímat při jejím padesátém výročí, kdy zároveň uplynula doba pro odtajnění vojenských informací. Obec si od českého Vojenského historického archivu vyžádala vyšetřovací zprávy o nehodě, které poprvé oficiálně potvrdily katastrofu, která se místním vryla do paměti.

"Ročně řešíme 20 - 30 leteckých katastrof. Obecní úřady teď často nechávají stavět pomníčky a my jim dodáváme podklady, např. podle vyšetřovacích spisů, aby se objasnily i různé informace typu jedna bába povídala," řekl IHNED.cz Vladimír Šlosar, vedoucí skupiny novodobých fondů Vojenského historického archivu.

Hledání pozůstalých

K 55. výročí tragické události chce spolek, který se historii nehody věnuje, odhalit v blízkosti jednoho z kráterů po pádu letadla, pamětní tabuli se jmény obětí.

Organizátoři akce se nyní snaží zjistit jména pozůstalých po obětech tragické nehody, aby je mohli na pietu pozvat. Většina z nich byli zřejmě Češi.