Retia

- Zaměřuje se na vývoj speciální elektroniky pro armádu i civilní společnosti.
- České armádě modernizovala sovětské protiraketové komplety KUB.
- Předloni představila radar, který dokáže přes zeď rozeznat pohyb v budově - je určen pro záchranáře nebo policejní zásahové jednotky.
- Společnost má přibližně 200 zaměstnanců.
- Roční obrat se pohybuje mezi 200 až 400 miliony korun.

22 milionů korun
stálo zjištění, že na sovětském vozidle lze použít »západní« rakety.

Značný zájem si na květnovém zbrojařském veletrhu v Brně vysloužila pardubická společnost Retia. Návštěvníkům předvedla vylepšený model sovětského raketového vozidla KUB, které má armádě sloužit k sestřelování nepřátelských letadel.

Vývoj moderní verze kompletu, přezdívaného »tři prsty smrti«, si předloni objednalo ministerstvo obrany. A podle zjištění týdeníku Ekonom vyšel na 22 milionů korun.

»V rámci kontraktu jsme především zkoumali, jakým způsobem lze do těchto kompletů instalovat nové rakety západní výroby,« vysvětluje šéf Retie Petr Novák.

Jenomže nový prototyp si již vojáci nevyzkoušejí. Ministerstvo se totiž mezitím rozhodlo, že KUB pošle do výslužby. Důvod? Náklady na další »upgrade« by se počítaly v miliardách, což je na dnešní rozpočet příliš. »Za rok pojedou vojáci s těmito komplety na cvičení k Baltu. Byl bych asi nejraději, aby tam všechno vystříleli a zpátky to už nevozili,« řekl nedávno v nadsázce náměstek Jiří Šedivý.

Dvaadvacetimilionové zjištění, že na sovětské komplety se dají »přišroubovat« západní rakety, je tak vojákům k ničemu.

A firmě Retia se začal rozplývat sen o budoucích obřích kontraktech. Pokud by totiž dokončila modernizaci celkem čtyř baterií pro českou armádu, a získala tak potřebné reference, mohla by stejnou službu nabízet i v zahraničí, kde je o »tři prsty« stále zájem.

»Pro naši firmu byly ve hře zakázky v řádech miliard korun,« tvrdí ředitel Novák.

Hlídač Temelína

Protiletadlové komplety, které tuzemská armáda zaváděla od sedmdesátých let, budily svého času značný respekt.

»Jejich výhodou je, že dokážou na ohrožení reagovat v řádech sekund, zatímco stíhačky potřebují podstatně více času,« vysvětluje Michal Zdobinský, šéfredaktor magazínu o vojenské technice ATM.

Mají však i jeden zásadní handicap - každá ze čtyř baterií dokáže střežit území o rozloze pouhých 45 kilometrů.

Armáda je tedy může nasazovat jen na hlídání vybraných objektů, jako jsou třeba jaderné elektrárny.

Když pak před pár lety začaly komplety zastarávat, spustil resort obrany projekt jejich modernizace. V roce 2008 skončila první fáze, během níž si armáda za tři čtvrtě miliardy korun nechala předělat radary, naváděcí zařízení a systém velení.

To hlavní však mělo teprve přijít: Stovkám raket protiletadlových kompletů končila životnost. Na podzim 2009 tak ministerstvo pod vedením Martina Bartáka pověřilo firmu Retia, která prováděla předešlé úpravy, aby zjistila, zda je možné skloubit sovětské stroje se západní municí.

Na výběr byly dva typy: rakety od obří americké společnosti Raytheon, nebo italské střely Aspide.

»Resort připravoval toto přezbrojení, aniž by měl seriózní analýzu, zda vojáci tyto systémy vůbec potřebují,« řekl týdeníku Ekonom zdroj z ministerstva obrany.

Ačkoli se rozpočet armády snižoval a kvůli předešlým nákupům transportérů chyběly peníze třeba na opravy záchranářských vrtulníků, projekt pokračoval až do voleb. Rakety měli nakonec dodat Italové. Přepokládaná cena? Skoro dvě miliardy.

»No comment«

Situace se změnila až po volbách. Obměněné vedení resortu si nechalo zpracovat novou koncepci, při které se rozhodovalo mezi moderními raketami, nebo zachováním stíhaček, u kterých v roce 2014 vyprší pronájem. »Černý Petr« zbyl na rakety.

»Pokud se resort obrany rozhodoval mezi těmito dvěma možnostmi, tak chápu, že dal přednost letectvu, které má větší využití,« říká zbrojní expert Michal Zdobinský.

Snahy předešlého vedení dotáhnout do konce modernizaci protiletadlových raket dnes ministerstvo soudit nechce.

»Je těžké toto rozhodnutí hodnotit a případně kritizovat. V době, kdy vzniklo, byl jiný finanční výhled do budoucích let,« říká v souvislosti s dvacetimilionovým výzkumem mluvčí Jan Pejšek.

Exministr Barták se vyjádřit odmítl.

Psaníčka o raketách

S rozhodnutím poslat KUB do historie se však nechce smířit pardubická firma Retia. Její ředitel rozeslal na ministerstvo i do parlamentu dopisy, v nichž tvrdí, že autoři nové armádní koncepce vycházeli při svých závěrech z nepřesných údajů.

Podle něho například není pravda, co říkal v dubnu novinářům náčelník generálního štábu Vlastimil Picek, že by modernizace raket spolkla až 15 miliard. »Systém již modernizovaný je. Nutná je jen náhrada munice, což by vyšlo na 1,9 až 2,5 miliardy korun,« uvádí dopis.

Svými argumenty již firma přesvědčila třeba poslance bezpečnostního výboru sněmovny a donedávna i stínového ministra obrany za ČSSD Petra Hulinského. Ten se nyní na základě dopisu Retie chystá interpelovat ministra obrany Alexandra Vondru.

Italové drží plán

Retia nicméně neskrývá, že rozhodnutí ministerstva jí vadí také kvůli obchodním zájmům.

Pokud by totiž zvládla do českých protiletadlových kompletů úspěšně integrovat západní rakety, mohla by podobnou »symbiózu« nabízet všem bývalým sovětským spojencům.

»Reference od vlastní armády jsou v těchto případech nutnou záležitostí,« přiznává ředitel firmy Petr Novák.

Například Polsko má ve výzbroji více než dvacítku sovětských baterií a Egypt dokonce téměř šedesát. K nim si Egypťané navíc nedávno dokoupili osm stovek moderních amerických střel. A podle Retie zatím není jisté, zda je dokáží také propojit.

Firma se proto nevzdává a společně s evropským konsorciem MBDA, jehož rakety si loni české ministerstvo vybralo, nabízí své know-how například Alžírsku, Ukrajině, Bulharsku nebo Slovensku.

Před několika dny třeba obě firmy předvedly svůj sovětsko-italský »hybridní» KUB na letecké výstavě v Paříži.

Zajímavé přitom je, že podle článku publikovaného minulý týden na americkém serveru Defense News se zástupci konsorcia MBDA stále tváří, jako by projekt pro českou armádu pokračoval.

»Do konce letošního roku skončí integrační práce a příští rok mohou začít zkušební střelby,« prohlásil v Paříži konzultant firmy Stefano Chiatti.

Naproti tomu resort obrany dnes s protiletadlovými komplety řeší docela jiné problémy - snaží se vymyslet, jak z nich upotřebit alespoň moderní radary a zaměřovací systémy, které v uplynulých letech vyšly na stovky milionů.

»Tyto investice nepřijdou nazmar. Lze je využít u jiné protiletadlové a raketové techniky,« slibuje mluvčí Pejšek.

Vladimír Šnídl


Prototyp: O vylepšený KUB s italskými raketami armáda nestojí. Foto: Michal Zdobinský

Související